Stěžovatel byl obecnými soudy uznán vinným ze spáchání zločinu krádeže, kterého se měl dopustit neoprávněným odběrem elektrické energie. Poškozené společnosti ČEZ Distribuce, a.s. tím měl způsobit škodu ve výši 1 182 810 Kč. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že nebyl v řízení dostatečně zjištěn skutkový stav a dokazování trpělo vadami, jeho další námitky směřovaly proti stanovení výše škody, která podle něj byla stanovena v rozporu se zákonem jako nepřiměřeně vysoká a tím pádem sankční.

Ústavní soud dospěl k závěru, že otázka způsobu zjištění výše škody zakládá důvodnost ústavní stížnosti. Ústavní soud se již v minulosti ve své judikatuře zabýval otázkou výpočtu škody v případě neoprávněného odběru elektřiny a shledal, že zpravidla v těchto typech případů nelze zjistit přesné množství odebrané elektřiny (viz usnesení sp. zn. Pl. ÚS 29/13  http://www.usoud.cz/aktualne/pl-us-2913-pri-vypoctu-nahrady-skody-za-tzv-cerne-odbery-elektricke-energie-nemusi-sou/ a sp. zn. I. ÚS 668/15 http://www.usoud.cz/aktualne/vyse-nahrady-skody-za-neopravneny-odber-elektriny-nesmi-byt-stanovena-nespravedlive/). V posuzované věci byla výše škody určena na základě odborného vyjádření společnosti ČEZ Měření s. r. o. Tato společnost vypočetla výši škody podle vyhlášky, vydané k provedení energetického zákona, která obsahuje metodu výpočtu škody v případech, kdy nebylo možno skutečně vzniklou škodu stanovit. Tento výpočet vychází z hodnoty jističe, tedy zhruba z teoretického maximálního množství elektřiny, kterou bylo možné v daném místě odebrat. Vypočtená výše škody je tak výší čistě fiktivní a nemá žádný vztah ke skutečnému množství neoprávněně odebrané elektřiny.