Čtyři výrazní vědci získali čestné medaile Akademie věd

02.02.2020 10:18

Jsou skvělými odborníky a zprostředkovávají srozumitelnou formou nové objevy. Čestné medaile Akademie věd ČR získali čtyři výrazní vědci, kteří se zabývají půdní biologií a zdravím včel, časovou regulací u savců, ochranou sýčků ve střední Evropě i přeměnou energie v buňce.

Čtyři výrazní vědci získali čestné medaile Akademie věd
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR
reklama

„Dnes nestačí být špičkovým vědcem, to je podmínka nutná, ale stále roste oprávněný tlak na to vysvětlit veřejnosti srozumitelně to, co děláme, neboť velká část peněz na vědu jde z kapes daňových poplatníků,“ řekla při ceremoniálu ve středu 29. ledna předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová s tím, že laureáti dělají Akademii tu nejlepší službu a to nejlepší jméno.

Stvořitel fyziologie

Čestnou oborovou medaili Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách obdržel doyen české vědy v oblasti biochemie a fyziologie Zdeněk Drahota. Pracuje ve Fyziologickém ústavu AV ČR v Krči, který také 10 let vedl, a podstatně přispěl k rozvoji studia metabolismu živočichů se zaměřením na procesy přeměny energie v buňce.

„Purkyně je pro fyziologa jako Pánbůh, protože Purkyně fyziologii stvořil, vymyslel a vlastně připravil manuál, jak má fyziologie pracovat,“ řekl Zdeněk Drahota, podle nějž je to právě Purkyňova zásluha, že fyziologie integrovala biologii, chemii, fyziku a technické obory, aby dodala medicíně nástroje pro diagnostiku a léčení. Ve svém výzkumu základních mechanizmů energetické funkce mitochondrií si získal vysoký respekt mezinárodní biochemické komunity a vytvořil základ pro rozvoj studia savčí bioenergetiky.

Poznání struktury, funkce a biogeneze mitochondrií se postupně stalo jedním z hlavních a velmi úspěšných výzkumných směrů ústavu. Vedlo k založení řady nových laboratoří, které dnes na špičkové úrovni dále rozvíjejí mitochondriální problematiku od molekulární struktury až po translační aspekty zaměřené na poznání metabolických poruch.

Popularizace, nutná součást vědecké práce

Také další oceněná Alena Sumová je z Fyziologického ústavu, kde vede laboratoř neurohumorálních regulací. Stejně jako dalším třem laureátům i jí patří Čestná medaile Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy.

„Popularizaci a komunikaci s veřejností beru jako součást vědecké práce. Potom mi zájem veřejnosti, třeba když diskuse s lidmi je stejně dlouhá jako přednáška, potvrzuje, že to, co děláme, má smysl,“ uvedla Alena Sumová. Ve svém výzkumu se zaměřuje na studium biologických hodin a časového systému u savců včetně člověka, které ovlivňují jak fyzické, tak duševní schopnosti a vůbec celkové nastavení organismu.

Hlavním cílem studia Aleny Sumové a její skupiny je proto poznání dopadu narušení časové regulace na zdraví člověka během časného vývoje, v dospělosti a ve stáří. Vědkyně toto téma často otevírá v médiích, ať už v podobě rozhovorů nebo komentářů v televizi či rozhlase. Působí také pedagogicky, v seminářích na vysokých školách i v pořadech pro střední školy.

Žijeme v době změn

Stejné ocenění získal i vědecký pracovník brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR Martin Šálek, který se zaměřuje na široké spektrum témat. Je mezi nimi ochrana sýčků ve střední Evropě, podpora biodiverzity v zemědělské krajině, alternativní management ekosystémů a ochrana přírody, šíření invazivních druhů nebo záchrana losa evropského v ČR a mapování výskytu sov.

„Popularizace je přirozená součást vědecké práce: média mají obrovskou moc a my potřebujeme spolupracovat s lidmi, potřebujeme jejich pomoc a určitý tlak. Například v době plošného trávení hrabošů pomohl tlak médií, občanských iniciativ i vědeckých institucí, a podařilo se to zastavit. Ještě není úplně vyhráno, ale úspěch to byl,“ řekl Martin Šálek s tím, že žijeme v době změn způsobených člověkem a jeho způsobem hospodaření: změn klimatu, šíření nepůvodnich druhů, vymírání těch původních... 

Mezi jeho největší propagační úspěchy patřil například návrat velkých kopytníků do rezervace v Milovicích, o kterém informovala řada tuzemských i zahraničních médií včetně New York Times či BBC. Tomuto projektu se věnoval i časopis Science.

Také Václav Krištůfek z Biologického centra AV ČR vždy usiluje o popularizaci vědy. „Na popularizaci mě baví přímé kontakty, okamžitá zpětná vazba. Živé, mluvené slovo totiž i v dnešní době převálcuje moderní komunikační systémy,“ tvrdí Václav Krištůfek, který ve své děkovné řeči vyzvidhl i platformu Strategie AV21. Ta podle něj nastartovala „obrovské množství akcí, jichž jsem se zúčastnil nebo je inicioval.“

Krištůfek působí v akademickém výzkumu již od konce 70. let, podílel se na založení a rozvoji Laboratoře půdní biologie v ČSAV a následně samostatného Ústavu půdní biologie, kde je vědeckým pracovníkem. Zabývá se taxonomií, biologii a ekologií půdních mikroorganismů, v posledních letech zkoumá mikrobiologické aspekty zdraví včel. Je autorem patentově chráněného potravního doplňku pro včely.

Václav Krištůfek se podílí na prezentacích v rámci Týdne vědy a techniky, pracuje s vysokoškolskými a středoškolskými studenty, organizuje výstavy s tematikou ochrany půdy. Je jedním ze zakladatelů Experimentální a výukové včelnice v areálu Biologického centra a podílí se na popularizaci včelařského oboru.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Tisková zpráva
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Středočeské inovační centrum: Středočeské firmy mohou opět získat podporu na inovace a marketing

22:11 Středočeské inovační centrum: Středočeské firmy mohou opět získat podporu na inovace a marketing

Přes 36 milionů korun během 4 let investoval Středočeský kraj do zvýšení konkurenceschopnosti 143 m…