Hitchens se pro Daily Mail zaobírá postojem „hodnotově pevných“ lidí k válce na Ukrajině, který zní „Putin je Hitler, my všichni jsme Winston Churchill, pokud se teď nepostavíme na odpor, než se nadějeme, budou v Bexley ruské tanky, atd. atd.“ a také jejich dřívějším postojům k válce v Iráku a na Balkáně, které destabilizovaly celé regionu a napomohly vytvoření migrační krize. „Nevědí nebo zapomněli, že tato země se v roce 2003 podílela na krvavé nelegální invazi do Iráku, že pomohla násilně přeskupit hranice Jugoslávie, že v roce 2011 šíleně bombardovala Libyi (čímž vyvolala masovou migraci, která od té doby nikdy nepřestala),“ připomíná britský autor.

 

Podle Hitchense se pokrytecký postoj jeho krajanů příliš nezměnil ani v případě ukrajinské války. „Leon Panetta, bývalý šéf CIA a ministr obrany USA, přiznal, že konflikt na Ukrajině je zástupnou válkou mezi Ruskem, NATO a USA. Kdybych to řekl já, byl bych označen za obhájce Putina. Ale on to říct může, a také to řekl." 

 

Hitchens kritizuje pokrytectví a moralizování těch, kdo tyto dohody odsuzují, aniž by brali v úvahu jejich praktické přínosy. Autor se nebojí poukázat na rozpor mezi idealizovanými představami o spravedlnosti a realitou mezinárodní politiky.

Podle něj je naivní očekávat, že by svět mohl fungovat bez těchto kompromisů, a vyzývá čtenáře, aby přehodnotili svůj postoj k takzvaným špinavým dohodám. 

 

V další části glosy Hitchens kritizuje americkou zahraniční politiku, která podle něj využívá Ukrajinu jako nástroj k oslabení Ruska. Cituje bývalého amerického ministra zahraničí Zbigniewa Brzezinského, jehož názory z 90. let považuje za základ pro současné napětí mezi Západem a Ruskem.

 

„Najednou existovala nezávislá Ukrajina, ať se to komukoli líbilo nebo ne, v hranicích navržených Komunistickou stranou Sovětského svazu. A někteří vysoce postavení politici v USA chtěli využít tuto novou zemi jako beranidlo proti Rusku. V roce 1997 bývalý ministr zahraničí Zbigniew Brzezinski tvrdil, že ‚Ukrajina, nový a důležitý prostor na euroasijské šachovnici, je geopolitickým pivotem, protože už samotná její existence jako nezávislé země pomáhá transformovat Rusko‘. Dodal: ‚Pokud však Moskva znovu získá kontrolu nad Ukrajinou s jejími 52 miliony obyvatel a významnými zdroji, stejně jako přístupem k Černému moři, Rusko automaticky znovu získá prostředky k tomu, aby se stalo mocnou imperiální velmocí, rozkládající se přes Evropu a Asii.‘ Toto je původ podivné víry, že rozpadající se Rusko s jeho žoldáckou armádou sestavenou z kovového šrotu a ekonomikou velikosti Itálie je připraveno pochodovat na Berlín a poté vytlačit NATO do moře u Dunkerque.“ Hitchens zpochybňuje představu, že Rusko představuje vážnou hrozbu pro Evropu, a označuje ji za přehnanou.

Autor přiznává schopnost jednat Donaldu Trumpovi tam, kde jiným západním politikům brání jejich postoje. „Donald Trump, kterého velmi nemám rád, má alespoň dost rozumu na to, aby pochopil, že tato situace trvá už příliš dlouho a nikomu neprospívá." A připomíná čtenářům, „JFK se setkal s pochybným Chruščovem, Nixon se setkal s hrůzostrašným masovým vrahem Mao Ce-tungem, Churchill pil brandy dlouho do noci s nesnesitelným despotou Stalinem."

 

V závěru novinář apeluje na čtenáře, aby se rozpomněli, že mír, ve kterém vyrostli, je právě výsledkem dlouhých jednání a kompromisů mezi mocnými muži.

 

Peter Hitchens je britský novinář, spisovatel a komentátor, známý svými konzervativními názory a kritickým přístupem k moderní politice a společnosti. Narodil se 28. října 1951 na Maltě a je mladším bratrem zesnulého novináře a spisovatele Christophera Hitchense. Vystudoval historii na Oxfordské univerzitě a svou kariéru začal jako reportér pro deník Daily Express. Později působil jako zahraniční korespondent v Moskvě a Washingtonu, kde pokrýval klíčové události studené války a postsovětského období.