Opakovaným použitím mohou jednorázové prostředky ztrácet svou deklarovanou funkčnost. Materiály, ze kterých jsou vyrobeny, nejsou uzpůsobeny na proces opakované sterilizace, který probíhá za jiných podmínek, než byly ve výrobě a při použití chemicky agresivních prostředků. Působením těchto činitelů může dojít k praskání, chemické změně materiálu, zvýšení křehkosti nebo korozi. Děje se tak vlivem nevhodných materiálů ke sterilizaci, absencí vhodných sterilizačních procesů nebo nemožností rozboru jednorázových prostředků. Hlavním argumentem pro opakované použití jednorázových prostředků ze strany poskytovatelů zdravotnické péče je snížení nákladů. Neexistují prokazatelné studie, které by úspory potvrdily. Mezi skryté náklady resterilizace patří především osobní výdaje spojené se zajištěním procesu. Poškození vzniklá opakovaným používáním jednorázových zdravotnických prostředků s sebou nesou náklady do zdravotnického systému v podobě komplikací způsobených špatně fungujícími resterilizovanými prostředky a dodatečnou péčí.

Rizikům resterilizace jednorázových zdravotnických prostředků je vystaven jak pacient, tak pracovníci ve zdravotnictví. Zatímco pacienti nemají díky svým laickým znalostem příliš na výběr, zdravotníci ano. „Přenos infekce v souvislosti s resterilizací je sice legitimní, ale neexistují studie, které by dopad kvantifikovaly. Důvod je jednoduchý - na neetické a nelegální chování se studie nedělají. Odhaduje se však, že z 3 milionů pacientů léčených ve zdravotnických zařízeních v Evropě, zemře 50 000 lidí na získanou infekci. Jednorázové zdravotnické prostředky mohou v boji proti přenosu infekcí významně pomoci. Resterilizované prostředky naopak k riziku přenosu infekce dopomáhají. Rizika spojená s resterilizací jsou vysoká, proto je nutné, aby uzákoněná legislativa začala bezpodmínečně platit i v praxi a nejen na papíře,“ upozorňuje MUDr. Miroslav Palát, prezident asociace CzechMed.