Cílem Společného podniku je co nejrychleji vykoupit pozemky potřebné pro výstavbu trasy I. D pražského metra z Pankráce do Písnice, umožnit DPP získat stavební povolení na celou trasu a zajistit výstavbu nadzemních výstupů. Současně má těžit z finančního zhodnocení pozemků přilehlých k novým stanicím, a pokrýt tak část nákladů na výstavbu metra. Společný podnik má být ze 49 % vlastněn DPP a z 51 % investiční skupinou Penta, která byla jako strategický partner Společného podniku vybrána na základě veřejné soutěže.

„Dopravní podnik ani hlavní město Praha dlouhodobě nejsou schopni vykoupit potřebné pozemky a získat stavební povolení pro výstavbu trasy I. D pražského metra z Pankráce do Písnice,” říká Martin Gillar, generální ředitel a předseda představenstva DPP a dodává: „Díky Společnému podniku bychom měli být schopni vykoupit pozemky a získat stavební povolení do čtyř let a do dalších 3 – 4 let by mohly vyjet první vlaky.“

Hlavním důvodem je nemožnost nabídnout podle současné legislativy cenu za pozemky, kterou požadují jejich vlastníci. Ti požadují mnohdy 3x – 10x více, než kolik činí znalecký odhad. DPP ani hlavní město Praha však nejsou schopni nabídnout více než 15% navýšení znaleckého odhadu, protože pro vyšší cenu nemají ekonomické zdůvodnění např. v podobě budoucích zisků z komerční činnosti. Dopravní podnik ve spolupráci s magistrátem proto přišel s řešením v podobě spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Důvodem je, že soukromý kapitál dokáže za pozemky nabídnout skutečnou tržní cenu, protože na rozdíl od DPP může proti vysoké ceně pozemků postavit budoucí zisky z developerských projektů. Strategickým partnerem Společného podniku se má stát investiční skupina Penta, která byla vybrána na základě veřejné soutěže, kde jedinými kritérii byly ekonomické objektivní parametry, tj. ekonomická výhodnost nabídky. Vyvlastnění pozemků by kvůli komplikovanosti celého procesu a následným soudním sporům trvalo přinejmenším 15 let, a vedení hlavního města Praha proto upřednostnilo formu Společného podniku.