Záchranný útvar HZS ČR vzniknul 1. ledna 2009 delimitací 157. záchranného praporu Armády ČR, který byl dislokován v Hlučíně. Již o rok později začala naplno fungovat záchranná rota ve Zbirohu a od počátku roku 2016 vznikla další jednotka také v Jihlavě. Dnes tedy působí Záchranný útvar ve třech dislokacích napříč republikou, zaměstnává 207 příslušníků a 46 občanských zaměstnanců a má ve své výbavě více než 200 kusů speciální zásahové techniky.
Slavnostní akce byla rozdělena do dvou částí, přičemž dopoledne patřilo bývalým a současným zaměstnancům, odpoledne se do kulturního domu sjeli pozvaní hosté. Mezi nimi nechyběl generální ředitel HZS ČR genmjr. Drahoslav Ryba se svými náměstky, senátor Zdeněk Nytra, předseda výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České Republiky pan Radek Koten, bezpečnostní ředitel ministerstva financí Roman Hozák, místostarostka města Hlučín Petra Řezáčová a starosta Zbiroha Michal Muravecký. Dalšími přítomnými byli příslušníci Generálního ředitelství HZS ČR, ředitelé organizačních složek HZS ČR a ředitelé jednotlivých HZS krajů, zástupci Policie ČR, Celní správy, Správy státních hmotných rezerv, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a dalších organizací a subjektů spolupracujících se Záchranným útvarem.
Pozvání přijal rovněž bývalý generální ředitel HZS ČR genmjr. Miroslav Štěpán. Ten během svého vystoupení vzpomínal na období vzniku útvaru před deseti lety, kladně hodnotil rozhodnutí zařadit jej do struktury HZS ČR a zmínil, že útvar naplnil jeho očekávání a stal se elitní jednotkou vybavenou moderní speciální technikou a disponující zkušenými strojníky pro její obsluhu. Srovnal rovněž využití sil a prostředků, když uvedl, že záchranný prapor zasahoval v průměru jen osmkrát ročně, zatímco Záchranný útvar vyjížděl v posledních čtyřech letech průměrně k více než 120 událostem ročně. Generál Ryba ve své řeči zmínil mj. významné zásahy a činnosti jednotek Záchranného útvaru. Jmenoval povodně v letech 2009, 2010 a 2013, požár lesa u Bzence, vytažení uvízlé lodi v Drážďanech, odvoz lihu ze Stojčína, sesuvy půdy v Bulharech, vytažení Trójské lávky či nejdelší zásah v historii HZS – likvidaci následků explozí muničních skladů ve Vrběticích. Při výčtu činností vzpomenul i výstavbu cvičné věže nejen v ČR, ale i v Rakousku a na Slovensku, velkokapacitní čerpání na Balkáně či účast zástupce velitele na záchranné misi v Thajsku. Během své řeči označil Záchranný útvar za výkladní skříň Hasičského záchranného sboru ČR a ocenil činnost všech jeho příslušníků a zaměstnanců.
Velitel útvaru se během proslovu zmínil o celé desetileté historii, vzpomenul na úplné začátky jeho vzniku, přípravu na převod k HZS, výběr vhodných lokalit pro nové dislokace, nábor příslušníků, pořízení nových moderních strojů a techniky a další úkoly, které provázely činnost útvaru a jeho jednotek. Poděkoval také všem bývalým i současným příslušníkům a občanským zaměstnancům, kteří se podíleli na rozvoji útvaru. Jako symbol poděkování obdrželi všichni přítomní publikaci shrnující dosavadní historii útvaru, drobné upomínkové předměty a z rukou velitele pamětní plakety vyrobené právě k desátému výročí založení Záchranného útvaru.
Na závěr programu, jehož součástí byly také projekce fotografií a videa z činnosti útvaru a hudební vystoupení dětí ze základní umělecké školy, proběhlo předání pamětních stuh k praporu. Ty Záchrannému útvaru předali zástupci měst Hlučín a Zbiroh. Pro zájemce byla v areálu útvaru nachystána rovněž statická ukázka techniky.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
