Zubři za několik týdnů najdou nový domov v lokalitě Traviny na prostoru zhruba 120 hektarů. Tento prostor, který zahrnuje jak vzácné stepní porosty, tak plochy porostlé dřevinami, nabídne zubrům vhodné prostředí a dostatek potravy tak, aby mohly být celoročně bez přikrmování. Výjimkou může být extrémní počasí, kdy by v rezervaci dlouhodobě ležela vysoká sněhová pokrývka.
Sedm samic pocházejí ze tří polských rezervací Pszczyna, Niepołomice a Kiermusy. Polští odborníci sestavili chovnou skupinu tak, aby šlo o nepříbuzné kusy. Nejstaršímu zvířeti je sedm let, nejmladšímu dva roky. Původně měl v pondělí přijet také samec, ten však neprošel přísnými veterinárními testy. Z Polska tak přijede za stádem jiný zubří býk s několikadenním zpožděním.
Zubři patří v České republice k původním živočišným druhům. Člověkem byli vyhubeni až ve středověku. Právě na území středních Čech se přitom našly jedny z posledních archeologických nálezů dokládajících přítomnost zubrů na našem území, pocházejí z Libice nad Cidlinou na Nymbursku a jsou z období 10. století.
Do středních Čech se zubři vrátili ještě v době působení arciknížete Ferdinanda Tyrolského, českého místodržitele. Ten se pokoušel tato zvířata zavést do brandýských lesů. V zimě let 1549?1550 tam vypustil zubřího býka, ke kterému později přikoupil samici. Další zubry dal arcikníže dovézt z Ruska do křivoklátských lesů.
Návrat zubrů do České republiky je nejstarším projektem společnosti Česká krajina, na kterém pracuje od svého založení v roce 2007. „Přestože jsme se zubrům začali věnovat výrazně dříve než divokým koním a praturům, do České republiky přijíždějí v rámci milovické přírodní rezervace jako poslední ze tří klíčových druhů velkých kopytníků. Jejich dovoz byl legislativně i organizačně nejsložitější,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
„O to větší poděkování patří těm, kteří projekt od samého počátku podporovali,“ doplnil Dalibor Dostál. Finanční podporu projektu od prvních let poskytuje společnost Ekospol, developerský lídr na trhu.
„Navrácení zubra do přírodní rezervace považujeme za výborný nápad a již několik let tento projekt výrazně podporujeme. Zvířata si v dnešní hektické době zaslouží lidskou pomoc. Navíc je dobře, že se zubři vrátí do České republiky, kde byl kdysi jejich domov. Jako nový majitel Zoo Tábor mám navíc radost, že milovníci velkých zvířat budou moci obdivovat zubra také v naší zahradě, kam se nám na přelomu roku vrátí z hodonínské zoo,“ konstatoval Evžen Korec, generální ředitel společnosti Ekospol a majitel Zoologické zahrady Tábor. „V současné době navíc v Zoo Tábor připravujeme projekt na rozmnožování zubrů a jejich postupné navrácení do volné přírody,“ dodal Evžen Korec.
V minulých letech projekt podpořil také Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, Středočeský kraj a Operační program životní prostředí.
„Spojení projektu s naším pivovarem se přímo nabízelo, vždyť hlava tohoto majestátního zvířete je v našem znaku již více než 140 let. Zubr představuje symbol síly, což koresponduje s charakteristikou našich piv, kterou je především výrazná hořkost a silné chmelové aroma. Jsme rádi, že jsme mohli tento záslužný projekt podpořit a zubři naleznou i za našeho přispění v přírodní rezervaci nový domov. Péče o životní prostředí je v dnešní době velmi důležitá a my určitě do budoucna rádi obdobné projekty opět podpoříme," říká Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.
Projekt vznikl i díky finanční a organizační podpoře města Benátky nad Jizerou. Péči o zvířata bude zajišťovat Správa městských lesů Benátky nad Jizerou.
Zubři budou po příjezdu pobývat v dvouhektarové aklimatizační ohradě. Poté budou vypuštěni na hlavní pastvinu. Krátce na to je doplní druhá skupina divokých koní, kteří přijedou z anglického Exmooru. „Pro vznik přirozené mozaiky je klíčová právě kombinace velkých turů, v tomto případě zubrů, a divokých koní. Každé z těchto zvířat se zaměřuje na jiný typ potravy a pase se jiným způsobem. Koně spásají především traviny, zubři spásají jiné spektrum bylin a budou více odstraňovat náletové dřeviny,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd. Takto kombinovaná pastva zabraňuje, aby na lokalitě začaly některé rostliny převládat na úkor jiných.
První část rezervace otevřela společnost Česká krajina letos v lednu. Do lokality Pod Benáteckým vrchem u Milovic tehdy přivezla první skupinu divokých koní z Anglie. V říjnu je pak doplnila skupina šesti praturů dovezených z Holandska. S lokalitou na Travinách tak rozloha rezervace na území bývalého vojenského prostoru dosáhne přibližně sto šedesáti hektarů.
Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Výzkumného ústavu živočišné výroby, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
Na péči o zubry může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.
O společnosti Česká krajina: Ochranářskou společnost Česká krajina (www.ceska-krajina.cz) založil v roce 2007 Dalibor Dostál, politolog, novinář a bývalý šéfredaktor celostátní redakce Deníku. Jako novinář se dlouhodobě věnoval právě tématům ochrany přírody, životního prostředí, ale i filantropie a neziskového sektoru. Za to obdržel v roce 2009 Poděkování Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a v roce 2011 cenu Mediální čin roku od Nadace OKD. Spolupracuje s Fórem dárců, je členem poroty Starosta roku, členem novinářské poroty ceny Via Bona a členem hodnotící komise občanského sektoru v ČR pro USAID.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
