Indikativní ceny plynu jsou rozdělené na tři skupiny podle charakteru odběru – Vaření, Ohřev vody a Otop. Ukazatel odráží cenu plynu na burze a marži obchodníka. (Marže není jen zisk, ale zahrnuje i náklady obchodníka, vč. poplatků.) Pokud spotřebitelé porovnají indikativní cenu s cenou obchodníka (na faktuře a v ceníku má položka např. název „platba za ostatní služby dodávky“), mohou zjistit rozdíl a potenciální úsporu. Jedná se pouze o neregulovanou část ceny (viz příloha).
„Tento ukazatel dobře zafungoval ve chvíli, kdy velkoobchodní ceny plynu klesaly a většina dodavatelů to zohledňovala ve svých sazebnících buď velmi pomalu, nebo vůbec. Po zveřejnění indikativní ceny byl vidět značný posun, a to i přesto, že pro obchodníky je indikativní cena nezávazná. Indikativní cena je určitým ukazatelem pro spotřebitele, aby si mohli vyjednat lepší cenové podmínky dodávky plynu a tím snížili své náklady na tuto komoditu,“ sdělila dále Alena Vitásková.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



