Tento cíl je součástí globální vize nulového počtu dopravních nehod. Postupně s tím, jak se umělá inteligence vozidel bude zlepšovat, konkrétní automobil se naučí zvyky a preference samotného řidiče i zbytku posádky. Umělá inteligence pak někdy tyto preference sama zohlední, jindy zase řidiče varuje. Vůz se bude vyvíjet společně s řidičem a stanou se nerozlučnou dvojicí.

Dva režimy autonomie vozidel: řidič a ochránce

Koncepce ‚řidiče‘ představuje autonomní řízení, kdy řidič nechce, resp. nemůže řídit. V režimu ‚ochránce‘ pak již řídí člověk s podporou vyspělých asistenčních systémů automobilu. Přístup Toyoty ponechává volbu na samotném řidiči. Takže i když vůz bude plně automatický, řidiči si budou moci vychutnávat radost a svobodu spojenou s řízením, jak si budou přát.

„Nechceme, aby se lidé báli toho, že by je mohla potkat nějaká nehoda. Až bude někdo usedat do vozu, popřejete mu pouze ‚Dobře se bav‘, namísto ‚Jeď opatrně‘. Kromě toho by mohl každý – a míníme tím skutečně každého, včetně seniorů a lidí s fyzickým hendikepem – bezpečně cestovat kdykoli a kamkoli si bude přát, ačkoli dnes zatím nemůže,“ říká Gill Pratt, generální ředitel výzkumného centra Toyota Research Institute.