„Vidíme, že dlužníci si zakládají účty v Drážďanech nebo Saské Kamenici, nechají si tam vystavit platební kartu a v klidu si žijí, i když zde by měli podle rozhodnutí soudu platit své dluhy. Věřitel samozřejmě může zahájit exekuční řízení i v Německu podle tamních předpisů, tedy pokud se vůbec dozví o tom, že dlužník má účet v Německu,“ uvedl Plášil v rozhovoru. Podle něho je ale německá státní exekuční služba pomalá.
A co radí, když pronajímáte byt, abyste se nezamotali s dlužníkem? „Rozumné je vybrat od nájemníka kauci, prověřit si ho v databázi exekucí, ale i průběžně. A pak k nájemní smlouvě formou notářského zápisu zakotvit, že nájemník souhlasí v případě neplacení nájmu s vystěhováním. Nemusí se pak dávat žaloba na vyklizení a čekat na soud,“ konstatuje Plášil.
Za nesmysly považuje výroky, že exekutoři mají příjmy kolem 800 tisíc měsíčně. „Stát odměny exekutorům několikrát snižoval. Vždyť nemáme obsazeny ani všechny exekutorské úřady. Teď čtyři kolegové rezignovali, povedlo se obsadit pouze dva úřady,“ dodal.
Celý rozhovor s Vladimírem Plášilem si můžete přečíst ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
