Spolupracuje s nimi na vývoji nových diagnostických zařízení a zdravotnických přístrojů a hledá nové možnosti léčby srdečních chorob, neurodegenerativních nemocí nebo rakoviny. Nyní vědci z obou stran diskutují potenciální spolupráci ve výzkumu srdeční arytmie a srdečního selhání. Spolupráci podporuje rovněž nový velvyslanec Spojeného království v ČR Nick Archer.
V současné době se vědci Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny podílejí na realizaci několika mezinárodních výzkumných projektů financovaných z výzkumného programu Evropské unie Horizon 2020, například na projektu CresPace vedeného University of Bath v jihozápadní Anglii, který má za cíl vývoj nového bio-elektronického kardiostimulátoru, nebo projektu ES-Cat vedeného University of Cambridge, který se zaměřuje na hledání nových proteinů a jejich využití v medicíně nebo biotechnologii. S liverpoolskou firmou se zase snaží vyvinout protilátky proti nástupu Alzheimerovy choroby – tento projekt finančně podpořil Jihomoravský kraj.
Výzkumníci FNUSA-ICRC již publikovali vědecké články například společně s výzkumníky z prestižního Francis Crick Institute, University College London nebo Institute of Cancer Research v oblasti onkologie, Imperial College London a University of Liverpool v oblasti kardiologie nebo University of Newcastle a King’s College v oblasti neurologie.
V říjnu navštívila FNUSA-ICRC skupina odborníků na srdeční onemocnění a vady z Imperial College London. Návštěva Brna navázala na předešlá setkání zástupců obou stran, například na evropském kardiologickém kongresu v Mnichově nebo v Londýně. Výzkumníci identifikovali řadu možností pro užší spolupráci v oblasti srdeční arytmie a srdečního selhání a již koncem listopadu se brněnští bioinženýři opět sejdou se svými kolegy v Londýně a další návštěva z Imperial College je v Brně očekávána v prosinci. „Je například domlouvána i spolupráce na komplexním edukačním projektu pro evropské elektrofyziology,“ doplnil MUDr. Zdeněk Stárek, vedoucí výzkumného týmu srdeční elektrofyziologie FNUSA-ICRC.
Z toho, že by již existující nebo nové spolupráce mohl BREXIT zkomplikovat, ve FNUSA-ICRC strach nemáme. „Sledujeme situaci pozorně a nepředpokládáme, že by předpokládané vystoupení Británie z EU mělo mít pro naši spolupráci s britskými vědci nějaký zásadní negativní vliv,“ řekl Gorazd B. Stokin, šéf FNUSA-ICRC. „Výzkum by měl zůstat pro Británii jednou z priorit i nadále a jsme si jisti, že úroveň výzkumu v zemi zůstane velmi vysoká i v následujících letech. Kdyby se však někteří zahraniční odborníci přece jenom rozhodli Británii opustit, rádi jim nabídneme, aby pokračovali ve výzkumu u nás,“ dodává s nadsázkou.
Na jeho slova navázal nový velvyslanec Velké Británie v ČR Nick Archer: „Přestože Spojené království opouští EU, vědecká spolupráce s Českou republikou pokračuje a roste. Budoucí bilaterální spolupráci ve vědě a inovacích považujeme za jednu z našich velkých priorit.“ Vědecký atašé britské ambasády v Praze Otakar Fojt dodal: „Britská vláda zaručuje financování britského podílu ve všech projektech programu Horizon 2020, které byly podány před odchodem země z EU a úspěšně prošly hodnotícím procesem. Britští vědci jsou v 380 projektech H2020 společně s vědci z České republiky a dalších zemí. Z celkových 568 projektů, na kterých se nyní podílí Česká republika, jsou britští odborníci v 67 % všech projektů. Příklady z FNUSA-ICRC jsou skvělou ukázkou úspěšné česko-britské vědecké spolupráce.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
