V České republice onemocněním trpí 200 000 pacientů a každý rok na něj umírá více lidí než na rakovinu, které se lidé paradoxně více bojí.  Často je srdeční selhání zaměňováno za infarkt.

Srdeční selhání je vážné onemocnění a život s ním není nic jednoduchého. Pacienti mají problém zvládnout zátěž, která by se zdravému člověku zdála jako samozřejmá. Běžné úkony, jako úklid bytu, vaření, procházka se psem, dopoledne s dětmi se může stát fyzicky nezvladatelnou činností, u které je třeba pravidelně odpočívat. Pokud pacient pociťuje dušnost a lapá takzvaně po dechu, špatně dýchá během sportu a při větší námaze, kdy tělo potřebuje zvýšený příjem živin a kyslíku, může se jednat o první příznaky srdečního selhání. Jak srdce postupně slábne, dochází k pocitům dušnosti i během dne. Velmi často se nemocnému špatně dýchá vleže. Srdce totiž nezvládá pumpovat krev a ta se hromadí v různých částech těla, například na plicích, takže aby mohl klidně spát, musí si záda a hlavu podložit polštáři, čímž dojde k uvolnění dýchacích cest.

„Krev se může hromadit v břišní dutině, proto pozorujeme zvětšení v pase. Klasickým projevem jsou také otoky kotníků a nohou. Jelikož naše tělo v sobě zadržuje jak krev, tak vodu, dojde k náhlému nárůstu váhy, přestože často pociťujeme ztrátu chuti k jídlu, právě proto, že nahromaděná tekutina tlačí na orgány v břiše. To jsou příznaky, které můžeme přisuzovat stáří, typickým pacientům je kolem 65 let,“ popisuje prof. Lenka Špinarová, přednostka I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

V případě srdečního selhání se snaží tělo s nemocí vyrovnat a zajistit všechny životně důležité funkce. Spuštěny jsou takzvané „kompenzační mechanismy“, které tělu pomáhají zvládnout nároky organismu i navzdory tomu, že srdce trpí srdečním selháním. Jedním z kompenzačních mechanismů je rozvádění krve pouze životně důležitým orgánům na úkor svalů a dalších částí těla. To se projeví narůstající únavou. „Pokud bych to tedy celé shrnula, nejčastějšími příznaky jsou: pocit dušnosti, otoky nohou a kotníků, zvětšení pasu tedy břišní dutiny, nevysvětlitelná únava až malátnost, nárůst váhy, nechutenství, dalšími příznaky mohou být také nadměrné bušení srdce a častější frekvence močení v průběhu noci,“ doplňuje Lenka Špinarová.

Srdeční selhání má jak akutní, tak chronickou podobu. To znamená, že nemoc se rozvíjí postupně a srdce se snaží zvládnout veškeré nároky organismu. Chronický průběh nemoci je o to zrádnější, že příznaky se projevují postupně a řadu z nich si s nemocí srdce nespojíme.