Vzorky vědci nejdříve nechali inkubovat s virovými proteiny a druhý den analyzovali na průtokovém cytometru. „Zjišťovali jsme, zda jsou mezi nimi buňky paměťové, které si tělo vytvoří výhradně po styku s onemocněním. Paměťové buňky pak ve zkumavce při styku s kousky viru reagují produkcí specifického interferonu. Díky tomu změříme, kolik takových buněk člověk má.“ uvedla doc. RNDr. Irena Koutná, Ph.D., vedoucí Centra buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC a dodala: „Zjistili jsme, že variabilita paměťové stopy mezi lidmi, kteří nemoc prodělali, je velice široká. Jsou jedinci se slabou a silnou stopou. Velice důležité bude vědět, jak se počty buněk budou lišit za zhruba pět až šest měsíců, tedy budeme sledovat dynamiku úbytku počtu těchto buněk v čase. Tato data nám dají odpověď na otázky, zda u pacientů, kteří nemoc prodělali, nemůže přijít třeba do půl roku znovu.“
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
