FNUSA: Vědci získali pro svůj výzkum 84 dobrovolníků

08.07.2020 20:27

Vědci v laboratořích Centra buněčného a tkáňového inženýrství Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) získali pro výzkum buněčné imunity krevní vzorky 84 dobrovolníků. 47 z nich prodělalo onemocnění COVID-19, další dobrovolníky využili vědci k prokázání, že lidé, kteří nemoc neměli, mají neměřitelnou hladinu specifické imunity proti tomuto koronaviru. Tudíž se dá jasně prokázat, kdo se s onemocněním COVID-19 potkal a kdo nikoliv.

FNUSA: Vědci získali pro svůj výzkum 84 dobrovolníků
Foto: FNUSA
Popisek: FNUSA-ICRC

Vzorky vědci nejdříve nechali inkubovat s virovými proteiny a druhý den analyzovali na průtokovém cytometru. „Zjišťovali jsme, zda jsou mezi nimi buňky paměťové, které si tělo vytvoří výhradně po styku s onemocněním. Paměťové buňky pak ve zkumavce při styku s kousky viru reagují produkcí specifického interferonu. Díky tomu změříme, kolik takových buněk člověk má.“ uvedla doc. RNDr. Irena Koutná, Ph.D., vedoucí Centra buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC a dodala: „Zjistili jsme, že variabilita paměťové stopy mezi lidmi, kteří nemoc prodělali, je velice široká. Jsou jedinci se slabou a silnou stopou. Velice důležité bude vědět, jak se počty buněk budou lišit za zhruba pět až šest měsíců, tedy budeme sledovat dynamiku úbytku počtu těchto buněk v čase. Tato data nám dají odpověď na otázky, zda u pacientů, kteří nemoc prodělali, nemůže přijít třeba do půl roku znovu.“

Na podzim tak proběhne druhá fáze projektu, kdy budou dárci znovu pozváni k odběru krve, aby mohli v Centru buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC experiment zopakovat. „Tím bychom získali informaci o vývoji imunitního systému po určité době od infekce. A také bychom zjistili, zda je imunitní systém schopen reagovat na SARS COV2 se stejnou intenzitou a jestli jsou zapojeny stejné subpopulace imunitních buněk, nebo se spektrum změnilo,“ řekla Irena Koutná.

Nejbližším vědeckým cílem je naměřená data publikovat a představit odborné veřejnosti, jak se chová paměťová imunita. „Analýzou získaných dat bychom chtěli výzkumnou metodu povýšit na jasný diagnostický nástroj pro stanovení imunitní paměti proti onemocnění COVID-19. Zároveň diskutujeme o tom, zda pacienti, kteří mají vysokou míru buněčné imunity, mohou sloužit jako dárci specifických buněk pro léčbu akutně závažně nemocných. Zvažujeme, že navážeme spolupráci s dalším vědeckým pracovištěm, které se zabývá vývojem vakcíny,“ doplnila doc. RNDr. Irena Koutná, Ph.D., vedoucí Centra buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: Tisková zpráva

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Policie ČR: Vyhodnocení akce Speed Marathon 2024

16:08 Policie ČR: Vyhodnocení akce Speed Marathon 2024

V pátek 19. dubna 2024 se na území České republiky uskutečnila celoevropská dopravně bezpečnostní ak…