Letos uplyne 25 let od sametové revoluce, díky které žijeme již čtvrt století ve svobodné společnosti. Obzvlášť mladé generaci se může zdát, že to snad ani nikdy nemohlo být jinak a v budoucnu ani jinak být nemůže. A přitom změna, kterou prošla v roce 1989 naše společnost, byla důsledkem přirozené a stále sílící touhy po svobodě, demokratických hodnotách a naplňování lidských práv. Touhy, která byla však leckdy tvrdě vykoupena. Je důležité si připomenout, jak a díky komu jsme svobodu získali. A hlavně to, že ji máme. Že můžeme svobodně mluvit, psát, cestovat, studovat, volit. To je dobrý důvod k oslavě. Ale také ke vzpomínce na události před pětadvaceti lety, která vedla k uvědomění, jak cenná pro nás všechny svoboda je. Vždyť v našich moderních dějinách zatím ještě nebylo tak dlouhé období bez vnějšího útlaku či diktátu jednoho světonázoru. Proto se české i slovenské občanské iniciativy, kulturní organizace, umělci i studenti zapojili do Festivalu Svobody.

Na programu několikatýdenních oslav, pod nimiž jsou mezi jinými podepsány společnosti Člověk v tísni, Opona, Knihovna Václava Havla, Český rozhlas, Česká televize, Pražské jaro nebo Palác Lucerna, jsou výstavy, koncerty vážné i populární hudby, besedy s pamětníky listopadových událostí roku 1989, ale také vzdělávací programy nebo filmový festival.

Už od začátku října je v rámci Příběhů bezpráví všem školákům a jejich učitelům k dispozici vzdělávací projekt s názvem Naše revoluce, kdy se jednotlivé školy zapojují do mapování sametové revoluce. Vyhledávají dobové fotografie či novinové články, oslovují pamětníky, pátrají v archivech a sdílejí příběh svojí obce prostřednictvím mapové aplikace.