A otázky studentů byly opravdu různorodé. Žáci se ptali nejen na obsah práce náčelníka Generálního štábu AČR, začátky a úskalí vojenské kariéry, ale také na příchod imigrantů do Evropy, obnovu základní vojenské služby, roli žen v armádě či vnímání bezpečnostního prostředí v České republice. Padaly i otázky na osobní zájmy či rodinné zázemí.

„Svého rozhodnutí studovat vojenské gymnázium a následně dělostřelecký obor na vysoké škole jsem nikdy nelitoval,“ konstatoval generál Bečvář a s úsměvem dodal: „Pocházím z malé vesničky Čížkov u Plzně, a proto snad mí rodiče počítali s tím, že budu v dospělosti, stejně jako oni, pracovat v zemědělství. Ale mé rozhodnutí nastoupit na vojenskou školu, nakonec schválili. A zda jsem to udělal proto, že jsem z Čížkova viděl na špičku zámku v Zelené Hoře, kde se odehráli Švandrlíkovi Černí baroni, či vlivem vojenských náborářů, kteří nám ve škole objasnili podmínky studia, těžko říci.“

V každém případě pobyt na gymnáziu v Moravské Třebové, 300 kilometrů od domova, hodnotí generál Bečvář pozitivně: „Nebyl jsem žádný 'průšvihář', školu jsem si užíval. Hodně jsme sportovali, ale hodně jsem se i učili. Jedna záliba z dětství mi ovšem zůstala. Jako kluk jsem jezdil na koních a i dnes se k nim rád vracím.“

Co obnáší práce náčelníka Generálního štábu AČR?