Voda je nebezpečný živel. ALE! to největší nebezpečí spočívá v lidské nezodpovědnosti, přecenění vlastních schopností v kombinaci posílení svého sebevědomí alkoholem, zbytečné hazardování a nerespektování nebezpečí.
DĚTI U VODY
Zcela zásadní pravidlo zní: nikdy, opravdu NIKDY, nenechávejte malé děti u vody bez dozoru. Ani když „jen“ odběhnete pro pití, pro kapesník, klobouček, hračku, ani když si „jen“ odskočíte na záchod, ani když „jen“ musíte vyřídit telefonní hovor nebo „jen“ jdete otevřít návštěvě dveře. Každá taková „jenom-chvilka“ může být osudnou.
Neplavce nepouštějte k vodě bez řádných plovací pomůcek. Ani vaše „pevná“ náruč není bez plovacích pomůcek bezpečná. Může se vám ve vodě zvrtnout kotník, můžete uklouznout po kameni nebo vám proud podrazí nohy a dítě neudržíte. Pozn.: mezi vhodné plovací pomůcky nepatří nafukovací kruh!
Učte děti plavat a naučte je co nejdříve techniku sebezáchrany – což je splývání na zádech s rukama vzpaženýma nad hlavou.
(zdroj: Bezpečné dětství – u vody bez nehody)
Na plavidla patří děti pouze v záchranné vestě a s helmou na hlavě.
Dbejte na dostatek tekutin, pohyb na sluníčku vhodně kombinujte s odpočinkem ve stínu, vhodná je pokrývka hlavy, aby nedošlo k úžehu.
ZAHRADNÍ BAZÉNY A JEZÍRKA
Zabezpečte si zahradní jezírka i bazény, ať už jsou bazény zapuštěné nebo povrchové. Riziková jsou i zahradní nádoby s vodou. Na zabezpečení použijte cokoliv, oplocení, zastřešení, pevné zakrytí nebo třeba elektronický zabezpečovací systém.
Vždy, když od bazénu odcházíte, ujistěte se, že se k němu dítě nebude moct dostat, zajistěte ho proti vstupu, dejte pryč schůdky, bazén zakryjte.
V bazénu nenechávejte žádné hračky a nic, co by děti lákalo do bazénu vlézt.
I zde platí pravidlo – dítě nesmí zůstat bez dozoru.
Neskákejte do vody po hlavě. Náraz hlavou o stěnu bazénu či dno může být fatální.
STOJATÉ VODY
U stojatých vod, jako jsou rybníky, jezera, přehrady…, hrozí čtyři největší nebezpečí. Dvě od samotné vody – vlny a rozdíly v teplotě vody, a dvě jsou skryta pod hladinou – skryté předměty a vodní rostliny.
I když v ČR na žádné ploše nedosahují vlny takových výšek, jako na moři, mohou i zkušenému plavci výrazně ztížit plavání. Vlny na velkých přehradách bývají nízké a krátké, ale jdou rychleji za sebou. Plavání v nich je velmi vysilující.
Teplotní rozdíly jednotlivých vrstev vody jsou nebezpečné především při skocích do vody. Prudké ochlazení těla při zanoření do studené spodní vrstvy může způsobit svalovou křeč, u lidí s nemocným srdcem může chladový šok způsobit zástavu srdce.
Proto neskákejte do vody, jste-li uhnaní, přehřátí nebo rozpálení po opalování. Vždycky byste se měli postupně ochladit vodou.
Skryté předměty pod hladinou – může to být kámen nebo třeba kmen vyvráceného stromu, jsou nejvíc nebezpečné při skákání do vody.
Do neznámé vody nikdy neskákejte. Nejprve se ujistěte, jak hluboko je dno a jestli se pod hladinou něco neschovává.
Vodní rostliny se nacházejí hlavně ve slepých ramenech řek a v rybnících. Samy o sobě nijak nejsou nebezpečné, nijak neublíží. Ale jejich dotek na těle je dost nepříjemný a člověk může začít zmatkovat. A když člověk podlehne panice, může se do dlouhých šlahounů rostlin zaplést. V takovém případě je nutné se uklidnit a zaujmout splývanou polohu na zádech.
TEKOUCÍ VODY A VODÁCTVÍ
V tekoucích vodách představují největší nebezpečí překážky – balvany, popadané kmeny a jezy, peřeje, proudy a víry. Nekoupejte se v peřejích a vyhýbejte se místům, kde se tvoří víry. Nenechte se strhnout proudem pod vymleté břehy do kořenů a větví stromů a k vodním česlím vodních tunelů. Nekoupejte se pod jezy, kde se tvoří válce a nenarušujte plavební dráhu lodí.
Podle odhadu českých vodáckých organizací vyjede na vodu každoročně až 600 000 turistů. S růstem oblíbenosti vodáckého sportu roste i počet mimořádných událostí, ke kterým na vodě dojde.
Hasiči, a nejen oni, upozorňují na nebezpečí při vodáctví, na zbytečný hazard s vlastním životem, ale i s životy záchranářů. Každoročně hasiči v době letních měsíců zachraňují nebo vyhledávají utonulé osoby z vody v desítkách případů!
V loňském roce hasiči zasahovali zhruba dvou desítek nehod na jezu, při kterých se zranilo 17 osob a 5 osob utonulo. (Tato čísla ale nekorespondují se skutečným stavem, jedná se pouze o události s přítomností JPO.)
K největším nebezpečím při splouvání řek patřínedodržování bezpečnostních pravidel, nadměrná konzumace alkoholu a nebezpečné jezy.
Nebezpečí jezů spočívá v síle vody pod jezem, kdy se část vody vrací zpět pod jez, rotuje zde a vytváří pomyslný válec. Jakýkoliv předmět či člověk zachycený v tomto proudu je neustále stahován pod přepad a není mu umožněno z něho odplavat.
Nebezpečných jezů je v České republice více než 140. Pro hasiče je záchrana osob z jezů velmi problematická a téměř vždy spojená i s ohrožením vlastního života. V posledních letech probíhá kampaň Českého svazu kanoistů, Vodácké školy záchrany a Hasičského záchranného sboru ČR za bezpečnější jezy, kdy jsou jezy osazovány varovnými cedulemi. Další opatření provádějí jednotlivé státní podniky povodí, např. umístění záchranné podkovy, sklopného kruhu či lanovky pro profesionální zásah HZS ČR. Seznam nebezpečných jezů, návody na záchranu, videa a další informace naleznete na webových stránkách www.nebezpecnejezy.cz.
ZÁCHRANA TONOUCÍCH
Dokumentární drama obsahuje:
- odborný rozbor nesprávného chování vodáků,
- jejich hazard se životem,
- následky jejich „osudového rozhodnutí,
- poukazuje na nebezpečí hrozící vodákům při sjíždění řek,
- přináší rady, jak se případně z nebezpečných situací nejlépe zachránit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
