Zrušením karenční doby by podle propočtů Hospodářské komory mzdové náklady v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost vzrostly na 5 miliard korun ročně, na což někteří senátoři upozorňovali. Pokud by navíc musely podniky přijmout nové zaměstnance, protože někdo práci za nepřítomné zaměstnance ve výrobě udělat musí, odhadují někteří členové Hospodářské komory zvýšení mzdových nákladů o 3,3 až 3,6 procenta.

Zrušení karenční doby se dostalo do Senátu navzdory kritice Hospodářské komory. Ta připomíná, že karenční doba má prokazatelně pozitivní vliv vůči fiktivní nemocnosti, systém nemocenského pojištění byl před zavedením karenční lhůty zřejmě ze všech sociálních systémů zavedených od počátku 90. let v ČR tím nejvíce zneužívaným.

Zneužívání systému nemocenského pojištění prokazují statistiky. Před znovuzavedením karenční doby byla v ČR nemocnost ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi nápadně vyšší. Hlavně u krátkodobých pracovních neschopností byla ale výrazně i nad průměrem středoevropských zemí s podobnou historií, jako je Maďarsko, Polsko nebo Slovensko, aniž by k tomu byl oprávněný důvod. Podle všech mezinárodních srovnávacích lékařských průzkumů je totiž zdravotní stav obyvatelstva v těchto zemích horší než v ČR.