V případě, že poslanci vyhoví požadavku KSČM, podniky přehodnotí svou celkovou mzdovou a sociální politiku, zruší poskytování dnů dovolené navíc a zváží snížení počtu dní zdravotního volna, tzv. sick-days.
Hospodářská komora už několikrát upozorňovala na dopady, které úprava zákoníku práce způsobí. Zatíží hlavně ty nejmenší podniky, které na rozdíl od velkých podniků nemohou dovolit poskytovat zaměstnancům více než čtyři týdny dovolené. Přitom právě malé podniky do 50 zaměstnanců, které tvoří drtivou většinu všech podniků v zemi, jsou dnes na pokraji existenčních potíží kvůli rok trvajícím uzávěrám. Úprava ale nakonec dolehne na všechny zaměstnavatele, protože v důsledku dominového efektu vznikne tlak na šestý a v některých případech i sedmý týden placeného volna.
Hospodářská komora uvedla, že nerozumí tomu, proč poslanci hodlají podnikatele zatížit v době, kdy se všichni z nich budou muset vyrovnat s dopady pandemie a kdy takové opatření dopadne hlavně na ty nejmenší podniky, které jsou ekonomicky nejzranitelnější. V návrhu navíc chybí jakákoli informace komunistických poslanců, jak se mají tito zaměstnavatelé s takovým zvýšením nákladů vyrovnat.
Podnikatelé označují argumentaci poslanců, že „je třeba narovnat délku dovolené v soukromém sektoru s veřejným“, za naprosto lichou. Zaměstnancům veřejného sektoru se na jejich platy, odměny a benefit pěti až osmi týdnů dovolené musí ze svých peněz skládat podnikatelé a zaměstnanci soukromého sektoru. Přitom jde o benefit, na jehož poskytnutí uvnitř samotné firmy dostatečné zdroje často nemají.
Co teď se sochou maršála Koněva?Anketa
Nepravdivá jsou i tvrzení, že „88 % podniků už pátý týden poskytuje, a tudíž to pro nikoho nebude problém“. Pokud by takovou argumentaci podnikatelská veřejnost měla přijmout, pak zřejmě není důvod, aby poslanci povinný týden dovolené vůbec uzákoňovali.
Bez ohledu na to, kolik zaměstnavatelů již dnes pátý týden dovolené svým zaměstnancům poskytuje, jeho zavedení zúží prostor pro soutěž zaměstnavatelů na trhu práce a dopadne na nejmenší podniky nejtvrději ze všech v poslední době přijatých protipodnikatelských změn. Naprosto fatální dopad bude mít pro zaměstnavatele osob zdravotně postižených.
Podle analýz Hospodářské komory zaměstnavatelé za týden dovolené navíc zaplatí dalších až 26 miliard korun ročně. Přitom tyto výdaje budou už trvalé. Bude mít i vážné dopady na restartování české ekonomiky. Hrubý domácí produkt bude v roce 2022 nižší přibližně až o 95 mld. Kč, podle propočtů Hospodářské komory bude tedy o 1,5 % nižší než za neměnných podmínek.
Komunisté, odboráři a sociální demokraté při prosazování této zátěže argumentují také situací v západních zemích, kde zaměstnanci odpracují méně hodin a mají delší dovolené než Češi. Už podezřelé ale je, že zapomenou vždy dodat, že například tolik zmiňované Německo má produktivitu práce, na kterou tuzemské hospodářství ještě nedosáhlo.
Česká právní úprava přitom ani nevybočuje z evropského kontextu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie stanovují minimální nárok zaměstnance na dovolenou na čtyři týdny. Některé evropské země zvyšují nárok na dovolenou s počtem odpracovaných let nebo jej spojují s určitým druhem práce, tedy obdobně jako v ČR, kdy například státní zaměstnanci, učitelé nebo pracovníci ve ztížených pracovních podmínkách mají nárok na delší dovolenou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
