Ministerstvo práce navrhuje, aby zaměstnavatelé s účinností od 1. ledna 2021 vypláceli zaměstnancům o 400 Kč, 900 Kč, 1 400 Kč nebo 1 800 Kč měsíčně hrubého více než v současnosti. K tomu by zaměstnavatelé měli vyplácet i vyšší zaručené mzdy (návrh zde). Hospodářská komora uvedla, že vzhledem k pokračujícím restriktivním opatřením vlády proti šíření nemoci covid-19 považuje všechny varianty na zvýšení minimální mzdy za nepřiměřené ekonomické realitě podnikatelského sektoru.

Hospodářská komora označila minimálně za zvláštní, že ani doprovodná analýza očekávaných dopadů navrhované právní úpravy (RIA) nijak nereaguje na stávající hospodářskou situaci a na hospodářský propad z důvodu epidemie covid-19 a vládou přijatých preventivních kroků proti šíření koronaviru. Z důvodové zprávy tak vyplývá, že když jde o zvýšení minimální mzdy, žádné problémy zaměstnavatelů a hospodářské potíže neexistují, neexistují ani vládní restrikce mající významný vliv na podnikání a práci. Ministerstvo práce přitom má povinnost vyvažovat zájmy zaměstnavatelů a zaměstnanců.

Hospodářská komora zároveň upozorňuje, že odboráři i ministerstvo práce se v důvodové zprávě ke zvýšení minimální mzdy dlouhodobě opírají o nesprávné či špatně interpretované údaje.

Důvodová zpráva i RIA hodnotí minimální mzdu především podle podílu na průměrné mzdě a podle pořadí ČR v žebříčku EU podle tohoto kritéria. Nelze souhlasit s tvrzením ministerstva, že „v evropském kontextu je považován podíl minimální a průměrné mzdy jako referenční hodnoty za uspokojivý, když dosahuje úrovně 50 %“.

Návrh směrnice EU k minimální mzdě totiž uvádí, že vztah minimální mzdy k národnímu průměru je pouze jedním z měřítek přiměřenosti a 50 % dosáhlo v roce 2019 pouze Slovinsko. Ani navrhovaný rozšířený standard přiměřenosti minimální mzdy (50 % průměru a/nebo 60 % národního mediánu) však nezaručuje důstojný životní standard. Hodnocení přiměřenosti minimální mzdy v konkrétních národních podmínkách musí vzít v úvahu další kritéria, jako je kupní síla nebo třeba vývoj produktivity práce. Podíl minimální mzdy na průměru nebo mediánu mzdy je tedy možným indikátorem, nikoliv nástrojem ke zvyšování minimální mzdy, jak tvrdí ministerstvo.