Integrace a sociální začlenění uprchlíků jsou velmi „zpolitizovaná témata“. Odráží se to v azylové politice i problémech s diskriminací na na trhu práce a nejen tam, řekl italský sociálnědemokratický poslanec Brando Benifei, parlamentní zpravodaj pro toto téma. Politiky EU jsou roztříštěné a kompetence Unie v některých oblastech poměrně omezené. V praxi mají uprchlíci v jednotlivých členských státech velmi odlišné podmínky pro získání práce.
Jak zajistit práci i integraci
„Dnešní uprchlíci by se neměli stát zítřejšími dlouhodobě nezaměstnanými,“ udal tón slyšení Wolfgang Mueller z německého Spolkového úřadu práce.
Kdo má práci, snadněji se ve společnosti integruje. Neplatí to ale podle odborníků úplně přímočaře. Denis Haveaux, ředitel evropské kanceláře Červeného kříže, vyjmenoval další potřebná opatření a dodatečné služby: Sloučení rodin, přístup ke zdravotní péči, psychosociální podporu, rehabilitaci, právní poradenství a jazykové vzdělávání.
Integrace chce svůj čas, ale ne průtahy. Hala Akari ze syrského národního sdružení pro uprchlíky ve Švédsku kritizovala v tomto kontextu délku azylového řízení.
Možnosti zaměstnávání azylantů posléze narážejí na problém s uznáváním kvalifikací. Britský poslanec za zelené Jean Lambert by uvítal společné normy a „systémový způsob hodnocení dovedností, které si lidé přinášejí“. Dle jeho názoru by to mělo zahrnovat i takzvané „soft skills“ - dovednosti a schopnosti získané zkušenostmi nebo nonformálním vzděláváním.
V debatě, jestli je nutné stimulovat začlenění na trh práce dotacemi a granty, vyjádřila německá sociálnědemokratická poslankyně Jutta Steinrucková stanovisko, že „ se všemi, kdo hledají v Evropě práci, by se mělo zacházet stejně a to bez ohledu na to, jestli se jedná o příslušníky států EU nebo lidi z jiných částí světa.“
Evropská společnost a solidarita
Ryszard Cholewiński, specialista na migrační politiku z Mezinárodní organizace práce (ILO) apeloval na členské státy EU, že musí překonat nedostatek solidarity.
Francouzská lidovecká poslankyně Elisabeth Morin-Chartier poté připomněla, že Evropa se právě nyní musí opřít o své hodnoty zejména v boji proti všem formám xenofobie: „Evropa je přitažlivá právě kvůli hodnotám, které představuje.“
Výzvy pro Evropu
O opatřeních, která mají být přijata s cílem usnadnit integraci uprchlíků, ale nepanoval konsensus. Polský konzervativní poslanec Czeslaw Hoc zhodnotil některá vystoupení svých předřečníků jako zbožná přání a dodal, že „každá země má svou vlastní národní identitu. Integrace bez asimilace je utopie.“
Slyšení moderovala za výbor pro zaměstnanost a sociální věci jeho místopředsedkyně Marita Ulvskog, švédská sociálnědemokratická poslankyně.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: Tisková zpráva
