Z historie českých zemí je známo zhruba tisíc historických znaků měst a městeček (městysů) a desítky historických městských vlajek. Po roce 1990 umožnil zákon o obcích současný boom komunální heraldiky a vexilologie, kdy se opravují omyly v historických znacích, udělují městské vlajky a přidělují znaky nové. „Obce, které nedisponovaly historickým znakem, si jej nechávají navrhnout většinou společně s vlajkou. Vlajka přitom může vzniknout až tehdy, pokud existuje znak, obrácený postup není možný. Tento proces se ale pomalu chýlí ke konci, neboť v České republice už jen něco přes půl druhého tisíce obcí nevlastní svůj návrh obecního znaku nebo vlajky,“ uvádí archivář Moravského zemského archivu v Brně a heraldik firmy Alerion PhDr. Zdeněk Kubík, který navrhuje komunální symboly pro města a obce již více než 15 let.

Mnoho obcí, které již znak navržen mají, si však nenechalo své komunální symboly vyrobit. Může se jednat o výsostné insignie nebo venkovní vlajkoslávu pro státní svátky či slavnostní příležitosti, ručně vyšívané znaky a prapory do zasedacích místností a jednacích sálů, dále například smaltované ovály pro označení úřadů a budov. „Povinnost to není, k dobrému jménu obce, šíření pověsti a podpoře cestovního ruchu to však patří,“ říká majitel firmy Alerion Mgr. Tomáš Pokorný, která se návrhem a výrobou obecních znaků a vlajek zabývá. „Mnoho obcí se v poslední době navrací k tradicím, což vždy pozorujeme s blížícími se státními svátky. V tuto dobu stoupá nejen poptávka po českých vlajkách, které se vyvěšují na budovy úřadů a radnice, ale roste zájem i o výrobu již zhotovených návrhů obecních symbolů. Může to být i ve formě odznáčků a upomínkových předmětů, o které projevují stále větší zájem nejen turisté, ale i místní obyvatelé. Mnoho měst a obcí se na nás také obrací s dotazy, jak vyzdobit město, uspořádat vlajkoslávu a důstojně se tak prezentovat při významných příležitostech, jako tomu bývalo zvykem za první republiky. I zde platí určitá pravidla a zvyklosti.“