Celkem osm kapitol, rámovaných prologem a epilogem, mapuje hradozámeckou historii v českých zemích od raně středověkých slovanských hradišť a přemyslovské hradské soustavy přes významné gotické královské hrady, jako jsou například Bezděz, Křivoklát, Zvíkov či Buchlov, symboly panovníkovy moci. Rostoucí moc šlechty pak reprezentují neméně honosné a významné hrady jako Pernštejn, Kunštát, Rožmberk, Český Krumlov, Trosky aj. a poté na přelomu středověku a novověku nově budovaná reprezentační zámecká sídla s pečlivě zakládanými zahradami a velkorysými oborami či parky. Umělecké a historické předměty včetně nejrůznějších kuriozit ze soukromých sbírek majitelů zámků jako Litomyšl, Buchlovice, Jaroměřice nad Rokytnou či Lednice a Valtice předznamenaly vznik moderních galerijních a muzejních institucí a mají samozřejmě zastoupení i na výstavě v Jízdárně Pražského hradu.