Vědeckou dráhu započal v polovině minulého století v Krkonoších, kterým se po řadu desetiletí intenzivně věnoval. Nadto ale profesor Jan Jeník prožil nesmírně rušný život vědce a příkladného vyslance české vědy ve světě. Působil na řadě univerzit, inicioval složitá diplomatická jednání na odborných fórech, byl činný ve světových ochranářských organizacích a komisích. Neúnavně prezentoval přírodní bohatství Česka v nejrůznějších publikacích a na vědeckých konferencích a sympoziích.
Právem získal v roce 1993 prestižní Cenu sultána Kábúse, kterou UNESCO uděluje za mimořádný celoživotní přínos ochraně životního prostředí. Velké uznání si vydobyl poznatky z temperátních a tropických lesů, z afrických savan či výzkumem světových mokřadů. Později byl jedním z iniciátorů pracovní skupiny, která na sklonku minulého století formulovala představy a procesy, které se v Krkonoších odehrávaly a stále probíhají.
Termín krkonošská arkto-alpínská tundra je vedle teorie anemo-orografických systémů jedním z Jeníkových životních milníků. V roce 1964 založil vědecký sborník Opera Corcontica – Krkonošské práce, v němž jsou každoročně publikovány nejnovější poznatky o Krkonoších. On sám patřil k autorským stálicím tohoto periodika, jak svědčí 23 autorských či spoluautorských článků a sdělení. Později byl Jeník také u zrodu dalšího regionálního vědeckého periodika Silva Gabreta, kde se soustřeďují poznatky z výzkumu Šumavy a okolí.
Profesor Jan Jeník získal za svůj přínos Krkonoším v roce 2015 Cenu ředitele Správy KRNAP.
Obsáhlým článkem připomněl význam profesora Jeníka Jan Štursa v časopisu Krkonoše – Jizerské hory k jeho devadesátinám (ZDE).
Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
