Nezapomněli je tam neukáznění turisté, ani nejde o bojovou hru. Označují takzvané příčné transekty, které výzkumníci používají ke sledování okáčů.
Letos již 12 rokem dobrovolníci z řad studentů a zaměstnanců Jihočeské university a Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích po celé léto monitorují populační dynamiku dvou krkonošských vysokohorských okáčů – okáče rudopásného (Erebia euryale) a horského (E. epiphron). Jde o jediné skutečně vysokohorské denní motýly Krkonoš, přičemž prvý z nich, okáč rudopásný, zasahuje výskytem i na světliny v horských lesích, zatímco druhý se drží téměř striktně subalpínského a alpínského pásma. Je na něm zajímavé i to, že v nejvyšších českých horách není původní. Všichni okáči horští, které na krkonošských holích potkáte, jsou potomky 20 samic, které sem koncem 30. let minulého století přenesl z Jeseníků amatérský entomolog Josef Soffner. Dlouhodobé sledování, probíhající současně v Krkonoších a Jeseníkách, má odhalit reakce vysokohorských motýlů na meziroční změny počasí i na změny dlouhodobé, související s tolik diskutovaným globálním oteplováním.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



