Nezapomněli je tam neukáznění turisté, ani nejde o bojovou hru. Označují takzvané příčné transekty, které výzkumníci používají ke sledování okáčů.

Letos již 12 rokem dobrovolníci z řad studentů a zaměstnanců Jihočeské university a Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích po celé léto monitorují populační dynamiku dvou krkonošských vysokohorských okáčů – okáče rudopásného (Erebia euryale) a horského (E. epiphron). Jde o jediné skutečně vysokohorské denní motýly Krkonoš, přičemž prvý z nich, okáč rudopásný, zasahuje výskytem i na světliny v horských lesích, zatímco druhý se drží téměř striktně subalpínského a alpínského pásma. Je na něm zajímavé i to, že v nejvyšších českých horách není původní. Všichni okáči horští, které na krkonošských holích potkáte, jsou potomky 20 samic, které sem koncem 30. let minulého století přenesl z Jeseníků amatérský entomolog Josef Soffner. Dlouhodobé sledování, probíhající současně v Krkonoších a Jeseníkách, má odhalit reakce vysokohorských motýlů na meziroční změny počasí i na změny dlouhodobé, související s tolik diskutovaným globálním oteplováním.