Veškeré kroky, které takové žádosti předcházejí, budou trvat od jednoho do dvou let. Musí vzniknout pracovní skupina, která připraví potřebné podklady. Do nich by mohla přispět i Alexandra Lotz porovnávací studií, proč by právě koně, památky a krajina Národního hřebčína Kladruby nad Labem měly být na seznam zapsány. „Paní Lotz je považována za evropského experta a je dobré, že do České republiky a konkrétně do kladrubského hřebčína poměrně často jezdí,“ konstatoval Roman Línek.

„Hřebčín má výhodu také ve své poloze, je nedaleko od krajské metropole, ale také nedaleko od Prahy. Díky tomu je na rozdíl od jiných hřebčínů velmi dobře dosažitelný,“ zmínila další výhodu Alexandra Lotz.

Náměstek Línek jednal tento týden o hřebčíně také s náměstkem ministra zemědělství Jiřím Jirsou. „Vzhledem k tomu, že hřebčín je velmi důležitou památkou Pardubického kraje, máme velký zájem na tom, aby byl po rekonstrukci z evropských fondů už v letošním roce alespoň částečně otevřen pro veřejnost. I po dokončení tohoto projektu bude ovšem potřeba završit práce na zbývajících objektech a je dobře, že s tím Ministerstvo zemědělství počítá,“ dodal Roman Línek.