Zatímco v jiných rozvinutých zemích tvoří komunikace veřejného sektoru až 30 % ročních rozpočtů, u nás to budou procenta, možná promile. A další paradox: zatímco agentury roní slzy nad ladem ležících příležitostí, státní instituce mají problém získat renomované hráče pro účast ve výběrovém řízení. Příčin tohoto stavu je hned několik, vzájemně se ke škodě všech podmiňují a proplétají.

První, co člověka napadne, jsou zmanipulované zakázky a korupce. Na zakázky municipalit, státu a příspěvkových institucí se a priori hledí jako na předem rozhodnuté. A protože mydlit korupčníky po palici je momentálně v módě, každý takový tendr je předem odsouzen k přetřásání přinejmenším v závistných profesních kuloárech, případně v mediích. Pustá spekulace bohatě postačí znepříjemnit odpovědnému úředníkovi život natolik, že si příště takové výstřelky jako reklamu odpustí.

Ovšem jde to i jinak. Například v USA od druhé světové války existuje instituce US Ad Council, která administruje mnoho reklamních státních zakázek a zakázek ve veřejném zájmu. Sedí v ní odborníci, kteří vědí, jak se takové kampaně vedou. Ad Council podporují i soukromé společnosti a media, která do společného díla vkládají prostředky nebo vysílací časy a prostor. Jak Ad Council funguje a jaké výstupy produkuje – to přijede do Prahy představit jeho vicepresidentka Kate Emanuel.