„Nákupy centrálních bank se prudce zrychlily,“ uvedla Natalie Dempsterová, generální ředitelka pro centrální banky a vztahy s veřejností organizace těžařů zlata World Gold Council (WGC). „Jsou také geograficky rozmanitější, přičemž několik zemí přidalo zlato do rezerv po několika desetiletích.“ Podle manažerky jde o počátek strukturálních změn. „Uvidíme výrazně vyšší nákupy centrálních bank spolu s dalším rozšířením poptávky,“ míní Dempsterová.
Od začátku roku 2017 zvýšilo své zlaté rezervy 16 různých centrálních bank. Ve své čtvrtletní zprávě o poptávkových trendech WGC uvedla, že ve třetím čtvrtletí uskutečnily centrální banky čisté nákupy 148,4 tuny zlata, což je nejvíc od roku 2015.
Český poklad se tenčí
„České zlaté rezervy naopak podle údajů České národní banky klesly ke konci října na 0,28 milionu troyských uncí, tedy zhruba na 8,7 tuny,“ upozornil David Marášek, hlavní analytik akciové společnosti Zlato, která stejnojmenný portál provozuje.
Trend je podle Maráška jasný: „Centrální banky v Evropě shromažďují zlato, aby podpořily své rezervy. Neplatí to ale pro Česko. Ještě v lednu 2017 držela centrální banka 0,309 milionu troyských uncí zlata. Vyjádřeno v čase a v kilogramech - za rok a tři čtvrtě ze sejfů centrální banky ubyla téměř tuna zlata.“
Letos 450 tun?
Společnost Metals Focus v letošním roce celosvětové nákupy zlata centrálních bank odhaduje na 450 tun ve srovnání s 390 a 375 tunami v předchozích dvou letech. Ve srovnání s rokem 2013, kdy bylo dosaženo desetiletého maxima 646 tun, je to však stále ještě pokles o 42 procenta.
Různé organizace však sestavují svá data odlišně. Například data Mezinárodního měnového fondu (MMF) mají několikaměsíční zpoždění, nezahrnují tedy některé z nedávných nákupů, jako například Maďarska. Dempsterová, která sestavuje údaje pro WGC, uvedla, že od začátku roku do konce srpna přidaly centrální banky 260 tun. Takže ještě bez nákupů Maďarska. Přesto jde o nárůst o 50 % oproti stejnému období loňského roku.
Agentura Bloomberg oznámila, že centrální banky nyní celkem drží více než 33 tisíce tun žlutého kovu. Údajně je to zhruba pětina veškerého zlata, které kdy bylo vytěženo.
Bod zlomu
Od roku 2016 do první poloviny roku 2018 byla většina nákupů zlata provedena jen hrstkou centrálních bank. Zejména šlo o Rusko, Kazachstán a Turecko. „Tyto státy budou podle všeho zlato nakupovat i nadále,“ domnívá se David Marášek. Maďarsko je podle něj jednorázovým nákupčím, ale u Polska si není jist, protože v jeho případě během posledních měsíců nákup zlata neochaboval.
„Událostí léta bylo, že i další státy začaly obnovovat svůj zlatý poklad,“ napsal web ETF Daily News s odvoláním na analytika uznávané konzultační firmy Metal Focus.
Polsko jako první ve třetím čtvrtletí přidalo téměř 14 tun. Pak přišla zpráva, že i Maďarsko zvýšilo své zlaté rezervy, a to z 3,1 na 31,5 tuny. Navíc jde o první nákup od roku 1986. Poměr zlata v maďarských rezervách vyskočil z méně než jednoho na 4,4 procenta, tedy více než na desetinásobek.
Přidala se Indie
Také Indie pomalu zvyšuje své rezervy. V letošním roce zatím o 21,8 tuny. Šlo o první významný nárůst od nákupu 200 tun od MMF v roce 2009. Mongolsko podle firmy Metal Focus letos koupilo 12 tun, ačkoliv to tamní centrální banka nepotvrdila.
Rusko pokračuje v nákupech zlata ve výši 50 až 60 tun každé čtvrtletí. Zatím zdokumentované letošní nákupy dosáhly 159,8 tuny. Země v posledních třech letech kupuje přes 200 tun zlata ročně. Kazachstán 30 až 40 tun ročně, letos to má být dokonce 34,1 tuny. A Turecko zatím letos nakoupilo 54,7 tuny zlata.
Čína. V tichosti a po kouscích?
Čínská lidová banka od října 2016 žádný přírůstek neohlásila. Oznámení se shodovalo s přijetím přísnějších pravidel MMF o devizových rezervách a údajích o dluzích.
Analytici se však domnívají, že Čína, jako jeden z největších světových vlastníků nejcennějšího kovu, v tichosti, ale kousek po kousku agresivně shromažďuje zlaté rezervy, aby snížila svou závislost na americkém dolaru.
Naznačil to např. singapurský odborník na drahé kovy Ronan Manly. Na serveru BullionStar napsal, že kombinované zlaté rezervy Číny a Ruska by mohly potlačit americkou dominanci v globální ekonomice.
Proč nakupují?
Centrální banky jsou důležitou součástí trhu se zlatem. V prvním pololetí letošního roku jejich nákupy představovaly více než deset procent celosvětové poptávky. Analytici uvádějí řadu důvodů, proč centrální banky kupují zlato.
Zahrnují jak geopolitické obavy, tak i diverzifikaci rezerv. Mnohé z nákupů se uskutečnily v době, kdy byly ceny zlata poměrně nízké, zvláště ve srovnání s počátkem tohoto desetiletí, kdy krátce překonaly i 1900 dolarů za unci.
Rusko a dedolarizace
Řada centrálních bank má rezervy v americkém dolaru, ale ten nemusí zůstat tak silný, jako je dnes. Dokladem je Rusko, které na úkor dolaru investuje do zlata. „Za poslední desetiletí si koupilo obrovské množství zlata a zároveň nedávno prodalo většinu amerických dluhopisů,“ konstatoval Marášek s tím, že jde zhruba dva tisíce tun, což je desetinásobný nárůst za poslední deset let.
„Rusko současně nedávno prodalo většinu amerických dluhopisů a jeho centrální banka oznámila, že v politice tzv. dedolarizace hodlá pokračovat,“ uvedl analytik s poukazem na souvislost amerických sankcí vůči Rusku.
V ostatních zemích jsou podle WGC zlaté nákupy poháněny kombinací rostoucích devizových rezerv a nižší cenou zlata. To znamená, že podíl zlata na celkových rezervách klesl, a tak se banky znovu dostávají na jejich preferovanou strategickou úroveň. „Takovým způsobem spravuje svá zlatá portfolia mnoho centrálních bank,“ vysvětlila Dempsterová z WGC.
Nejisté měny
Podle WGC může být touha po diverzifikaci způsobena také zhoršujícím se pohledem na ostatní rezervní aktiva. „Zlato konkuruje hlavně dluhopisům zemí s vyspělou ekonomikou, ale rozpočtové problémy v USA a Brexit v Evropě zvýšily dlouhodobé riziko spojené s těmito měnami,“ uvedla Dempsterová.
Některé státy podle ní drží v rezervách čínskou měnu, což odráží rostoucí obchodní vztahy s Čínou. Víra v čínskou měnu může časem růst, což prý povede k přesunu do vícenásobného měnového systému. Tento vývoj by ale mohl být destabilizující a některé centrální banky by proto mohly kupovat zlato kvůli zajištění.
Akciová společnost Zlato byla založena v roce 2015. Firma byla zapsána do Obchodního rejstříku České republiky 15. září 2015 pod identifikačním číslem 044 03 231. Základní kapitál společnosti je 10 milionů korun. Aktuální výpis je k dispozici ZDE.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
