Co je vlastně spánek a co se při něm odehrává?
Jedná se o stav organismu, kdy jsou sníženy reakce na vnější podněty, je omezena pohybová aktivita a mění se činnost většiny systémů, zejména v mozku. Během noci se střídají dva typy spánku podle mozkové aktivity, a sice spánek bez rychlých očních pohybů (NREM) a s rychlými pohyby očí (REM). NREM spánek se dělí na tři fáze. První nastává mezi spánkem a bděním, kdy můžeme reagovat se zpožděním na oslovení a udržet tělo vsedě. V druhé fázi už tělo v labilní poloze neudržíme. Nejpomalejší je mozková aktivita během třetí fáze NREM spánku. U REM spánku je aktivita výrazně vyšší. „Během REM spánku je mozková aktivita srovnatelná s bdělým stavem a zdají se nám sny, které mají emotivní, zážitkový nebo sexuální obsah,“ říká prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc., z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK a dodává: „V NREM spánku převládají sny nezáživné a banální.“ Během celého spánku se NREM/REM fáze opakují třikrát až pětkrát.
Příliš krátký spánek může znamenat i kratší život
Každý z nás má někdy tendenci zkracovat dobu svého spánku. Dle Americké akademie spánkové medicíny a Americké společnosti pro výzkum spánku však spánek kratší než 7 hodin zvyšuje u dospělého člověka riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, poruchy nálady, nehod a kratší délky života. „Některé statistiky ukazují, že s kratším dožitím může být spojován i příliš dlouhý spánek, tedy delší než 9 hodin. Za normální dobu spánku považujeme 6 až 9 hodin,“ uvádí prof. Karel Šonka.
Delší spánek sám o sobě není škodlivý. Změny v jeho délce ale mohou u některých lidí vyvolat silné bolesti hlavy nebo až migrény. „Mladí lidé bývají schopni i po přiměřeně dlouhém nočním spánku spát hlubokým spánkem ještě i v dopoledních hodinách. Probuzení jim pak může připadat nepříjemné a je pro ně obtížné se dostat do plného intelektuálního tempa,“ popisuje prof. Karel Šonka.
Na kvalitu spánku mají vliv i elektronická média
Elektronická média mohou působit jako rušivý element, a tím nás připravit o klidné usínání. „Svítící monitory i těch nejmenších zařízení vyzařují intenzivní světlo, které aktivuje hypotalamus, čímž spánku zabraňují. Proto pokud se chcete v klidu vyspat, nechte své mobily, tablety a počítače před spaním vypnuté,“ radí prof. Karel Šonka z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.
Jak spát na cestách?
O dobrý spánek je potřeba dbát i na dovolené. Chystáte-li se tedy na podzimní dovolenou, zbystřete.
Na cestách do vzdálenějších destinací se potkáte s Jet Lagem, tedy jevem spojeným s rychlou změnou časového pásma. Projevuje se únavou, nevolí, nespavostí v noci a nevýkonností ve dne. „Citliví cestovatelé na sobě mohou Jet Lag zpozorovat již po překročení dvou časových pásem. Výraznější bývá při cestách na východ,“ vysvětluje prof. Šonka.
Zkušenosti s kvalitou spánku v novém prostředí mohou být různé. Někdo spí v cizím prostředí lépe než doma. Často však nové prostředí aktivuje myšlení, a tím brání klidnému usnutí. Pokud patříte k těm, kterým se na dovolené spí hůř, může vám pomoci dostatek přiměřeného pohybu během dne, střídmost v jídle a pití alkoholických a stimulačních nápojů.
Jaké poruchy spánku známe?
· Nespavost
· Poruchy dýchání ve spánku – spánková apnoe
· Centrální hypersomnie – nemoci s nadměrnou spavostí, která vzniká bez ohledu na kvalitu a trvání nočního spánku
· Poruchy cirkadiánního rytmu – nejčastěji se jedná o poruchu fázového posunu spánku, při níž má nemocný svoje biologické hodiny nastaveny na pozdní usínání a pozdní vstávání
· Parasomnie – nežádoucí stavy vědomí, myšlení, pohybu a chování vyskytující se ve spánku nebo při probuzení (náměsíčnictví, noční děs, poruchy chování v REM spánku, kdy člověk v reakci na probíhající sen provádí pohyby)
· Poruchy pohybu vázané na spánek, např. syndrom neklidných nohou (Willis-Ekbomova nemoc)
autor: komerční tisková zpráva
