Cholesterol zastává v našem životě zásadní “dvojroli”. Na jedné straně je pro organismus nezbytný, protože se podílí na tvorbě buněčných membrán a je potřebný pro produkci steroidních hormonů, vitamínu D a dalších důležitých funkcí. Na straně druhé jeho nadměrné množství v krvi (zejména pak „zlého“ LDL cholesterolu) způsobuje kornatění tepen (aterosklerózu), které vede k zužování cév a následným zdravotním komplikacím. K těm nejčastějším patří srdeční infarkt a cévní mozková příhoda.

Méně je lépe než více. U cholesterolu tím spíš

Jak tedy najít správnou hranici mezi tím, kdy cholesterol tělu prospívá a kdy už je ho příliš? „Hladina celkového cholesterolu v krvi by se měla pohybovat maximálně do 4,5 až 5,00 mmol/l a LDL cholesterolu do 3,00 mmol/l. Rizikovější skupiny (například osoby s vysokým krevním tlakem, pacienti po infarktu nebo mozkové mrtvici či diabetici) by se měly pohybovat v hodnotách ještě o zhruba 1,00 mmol/l níže. Obecně ale platí, že nižší hladina cholesterolu je lepší než hodnota vyšší. Dokonce i při poklesu hodnoty LDL cholesterolu pod 1,00 mmol/l zůstávají plně zachovány základní funkce organismu (produkce steroidních hormonů či žlučových kyselin),“ uvádí prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a předseda České společnosti pro aterosklerózu. „Vhodnost nízké hladiny cholesterolu je logická i z pohledu evoluční biologie. Původní lovec mamutů žil s velmi omezeným přístupem k živočišné stravě a tím i s nízkou hladinou cholesterolu. Posledních 50 let si naopak užíváme blahobytu se zvýšeným množstvím (nejen) živočišné stravy, ale naše po předcích zděděné a v minulosti jednoznačně výhodné nastavení metabolismu se nezmění během několika dekád,“ dodává.

Ledacos můžeme ovlivnit sami