Denně se na ni s prosbou o pomoc obrátí až 500 dětí. Téměř tisíc dětí a mladistvých se ale na Linku bezpečí z kapacitních důvodů denně nedovolá. I proto Linka bezpečí letos zahájila osvětovou kampaň v šesti krajích. Jejím cílem je získat finanční prostředky na zvýšení kapacit Linky bezpečí, a umožnit tak dovolat se těm, kdo pomoc Linky bezpečí potřebují.

25 let přináší i nová témata

Za léta působení se odborníci Linky bezpečí setkávají především s trvalými tématy, jako jsou trápení v důsledku problémů v rodině (např. kvůli rozvodu rodičů), vztahy ve škole a s vrstevníky (28 %) osobní témata a psychické potíže (29 %) a dotazy ohledně sexuálního zrání (18 %). Výjimkou ale nejsou ani případy týrání a myšlenky na sebevraždu. S příchodem mobilních telefonů a nových technologií se Linka bezpečí musela vypořádat i se vzrůstajícím trendem v oblasti šikany a kyberšikany. „Problémy šikany tvořily v roce 2018 jedenáct procent ze všech témat, která děti s Linkou bezpečí probírají, ať už telefonicky, nebo prostřednictvím e-mailu či chatu,“ uvádí vedoucí Linky bezpečí Kateřina Lišková.

Typickým volajícím na Linku bezpečí je dívka ve věku 15 až 17 let. Děvčata řeší nejčastěji rodinné a partnerské vztahy, chlapci šikanu, vrstevnické vztahy a vztahy s kamarády. „Srovnáme-li současnou situaci s obdobím před deseti lety, jsou dnešní děti mnohem zranitelnější. Míra frustrační tolerance je znatelně nižší než u předchozí generace. Děti hůř zvládají stresové a méně závažné situace a jsou více podrážděné. A co je alarmující, ještě před deseti lety bylo i pro nás celkem neznámým pojmem sebepoškozování, které je – bohužel – doslova fenoménem posledních let,“ říká Kateřina Lišková s tím, že za rok 2018 Linka bezpečí intervenovala v rámci svých služeb v 73 případech ve prospěch dětí. Jednalo se o intervence u složek integrovaného záchranného systému, orgánů sociálněprávní ochrany dětí a toxikologického informačního střediska.