Lidé pořizující závěti podle něho věnují malou pozornost tomu, aby ustanovily osobu, která bude majetek spravovat po dobu pozůstalostního řízení. Přitom právě na takové osobě do velké míry záleží, jak bude závěť naplněna.
„Pokud osoba správce majetku není, může to vykonávat vykonavatel závěti. Není-li určen ani vykonavatel závěti, může ho určit pozůstalostní soud. A pokud ho neurčí, je majetek bez správce. Dědic, který se ujme správy pozůstalosti, přestože k tomu nebyl určen, se přitom vystavuje podle zákona nebezpečí, že přijde o výhradu soupisu majetku,“ upozornil Drápal v rozhovoru.
Výhrada soupisu majetku u notáře zaručuje, že za dluhy zůstavitele dědicové ručí jen do výše majetku dědictví, a ne svým vlastním. Podle Drápala ale tomuto termínu právní laik nerozumí. Drápal rovněž poukazuje na vyloženě rozporuplné paragrafy nového občanského zákoníku týkající se pozůstalostí, respektive dědictví.
Celý rozhovor s Ljubomírem Drápalem si můžete přečíst zde.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
