Formát B9 sdružuje devět členských států NATO, které se nacházejí na východním křídle Severoatlantické aliance (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko).
Vznik tohoto formátu iniciovalo Rumunsko na podzim roku 2014 v reakci na zhoršení bezpečnostní situace na Ukrajině. Hlavním cílem této skupiny zemí je koordinace pozic a zájmů východního křídla Severoatlantické aliance před důležitými jednáními, a to jak v NATO, tak v Evropské unii.
Nad rámec členů se zasedání jako hosté zúčastnili představitelé NATO a ministerstva obrany USA. Představitel MO USA ocenil plnění závazků vůči NATO v oblasti výdajů na obranu ze strany Rumunska a Polska.
Bukurešťské zasedání se věnovalo aktuální bezpečnostní situaci na východním křídle NATO se zaměřením na reflexi chování Ruska vůči NATO, které bylo označeno za reálnou hrozbu pro euroatlantický prostor. Ministr národní obrany Rumunska Mihai-Viorel Fifor při této příležitosti řekl, že právě Rusko představuje daleko větší hrozbu pro oblast Černého moře než migrace a terorismus.
Dále se jednalo o přípravě summitu NATO s důrazem na adaptaci velitelské struktury a spolupráci NATO - EU, kde dominujícím tématem byla Stálá strukturovaná spolupráce (PESCO). Všichni zúčastnění se shodli na nutnosti navyšování obranných rozpočtů na 2 procenta a zvyšování akceschopnosti armád. Za vlajkovou loď spolupráce NATO – EU byla označena mobilita ozbrojených sil. „Prioritou pro Českou republiku v oblasti PESCO projektů pro nadcházející období je identifikování alespoň jednoho národního projektu,“ uvedl náměstek Landovský a v souvislosti s tím požádal o úzkou spolupráci a podporu.
Na závěr zasedání se uskutečnilo přijetí vedoucích delegací států B9 u prezidenta Rumunska Klause Wernera Iohannise, který mimo jiné vyzdvihl důležitost cvičení CMX17, jehož se Rumunsko a jeho prezident aktivně účastnili.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
