Spontánní nenásilné demonstrace, které se konaly po celém Bělorusku, byly režimem A. Lukašenka brutálně potlačeny. Zásahy proti opozičním představitelům, obráncům lidských práv, nezávislým novinářům a médiím, reprezentantům svobodných odborů nebo právníkům se od té doby stále stupňují.

Počet politických vězňů přesáhl 1250 nespravedlivě vězněných osob, za rok se více než zdvojnásobil. Podmínky, v jakých jsou drženi, a způsob, jakým jsou vyslýcháni, přitom často odporují základním mezinárodním standardům. Oběti justiční zvůle jsou pak ve vykonstruovaných soudních procesech odsuzovány k vysokým trestům odnětí svobody; přitom skuteční viníci násilí a porušování zákonů vlastní země zůstávají nepotrestáni. Nová běloruská legislativa navíc umožňuje označit projevy svobodné vůle za terorismus a za politické postoje hrozí v Bělorusku trest smrti. Tyto metody, které dobře známe z vlastní nedávné minulosti, nemají v dnešní Evropě místo.