Na Fakultě sociálních studií MU se konal 25. listopadu už čtrnáctý ročník Multimediálního dne. Za cíl si kladl seznámit návštěvníky s pozadím práce českých médií, představit jim studentská média a zapojit je do debat či workshopů. „Dva roky se tato akce pořádala online, takže jsem ráda, že se teď mohli potkat, popovídat si a navzájem se inspirovat nejenom studenti a zaměstnanci, ale i veřejnost a zástupci českých médií,“ uvedla vedoucí Katedry mediálních studií a žurnalistiky FSS MU Lenka Waschková Císařová.
Hlavním tématem letošního Multimediálního dne byla politická žurnalistika. „Politika je aktuální téma, které rezonuje společností. Neustále se konají demonstrace a píše se, že je společnost rozdělená. Čím jiným se má žurnalistika zabývat než aktuálními tématy,“ vysvětlil výběr tématu hlavní organizátor akce a lektor Katedry mediálních studií a žurnalistiky Jaroslav Čuřík.
Během slavnostního zahájení Multimediálního dne byly vyhlášeny vítězové ceny Arnošta Heinricha, která se uděluje studentům za nejlepší tvůrčí žurnalistickou bakalářskou práci. Letošními oceněnými se stali Vilém Branda, Veronika Tupá, Kristýna Férová a Eliška Křížová.
Poté následovala hlavní debata s názvem Politická žurnalistika v rozkolísaném 21. století, během níž zazněly informace o vývoji politické žurnalistiky a odlišnostech v Česku a Slovensku. Účastníci se díky této debatě přesvědčili, že nezávislá média opravdu existují. Jejími hosty byli Petr Šabata, zástupce šéfredaktora deníku Právo, Lukáš Werner, zástupce šéfredaktora Deníku N, Jakub Filo, zástupce šéfredaktorky deníku SME a Marína Urbániková, odborná asistentka Katedry mediálních studií a žurnalistiky FSS MU.
Debata s názvem Politická žurnalistika v rozkolísaném 21. století
V atriu fakulty se v průběhu celého dopoledne konal také Mediální jarmark, kde se návštěvníci mohli seznámit se studentskými médii MUNI TV A RÁDIO R, podívat se na opravdovou kameru České televize, vytvořit si vlastní titulní stranu Deníku Rovnost nebo nahlédnout do infobanky ČTK. Zájem byl také o stánek mediální skupiny Mafra. „Jelikož jsme největší mediální dům v Česku, chceme se na této akci přiblížit studentům a ukázat jim, že jsme taky lidé. Rádi bychom, aby si při rozhodování o tom, kam na praxi v rámci studia, vzpomněli i na nás,“ uvedla důvod prezentace své společnosti zástupkyně mediální skupiny Mafra Barbora Kristenová.
Multimediální den obohatila i soutěž o nejlepší časopis na základních a středních školách. „Hrozně ráda píšu, takže tady chci díky dalším soutěžním časopisům načerpat nápady pro svoji další tvorbu,“ vysvětlila důvod své návštěvy Ema Vránová z časopisu Fénix. Závěrečnou tečku za celým programem pak napsali scénárista a moderátor českého satirického pořadu Šťastné pondělí Konstantin Sulimenko společně s moderátorem slovenského satirického podcastu Piatoček Adamem Blaškem. V atriu FSS MU debatovali o politických tématech či společenské náladě v obou zemích.
Mediální jarmark v atriu Fakulty sociálních studií MU
Pro studenty středních a vysokých škol bylo v rámci Multimediálního dne navíc připraveno také pět workshopů. „Jelikož jsem redaktorka školního časopisu, nejvíc se těším na přednášku Zuzany Kovačič o tom, jak se dělají politické rozhovory. Třeba pak tyto zkušenosti někdy využiju v praxi,“ popsala jedna z účastnic Terezie Jurtíková. Na dalších workshopech si mohli zájemci poslechnout zkušenosti novinářů Jaroslava Kmenty nebo Romana Proroka a Andrei Kábelové, kteří byli osobně přítomni na jednání o rozdělení Československa ve vile Tugendhat. O vývoji české a slovenské fotožurnalistiky pak diskutovali Roman Vondrouš z ČTK a Tomáš Benedikovič z Deníku N. Poslední workshop, který se zabýval proměnami politického zpravodajství ve čtyřech českých denících (MF Dnes, Lidové noviny, Právo, Hospodářské noviny), moderoval Michał Tkaczyk, odborný asistent Katedry mediálních studií a žurnalistiky FSS.
Součástí Multimediálního dne bylo i zahájení výstavy ČTK s názvem Československé okamžiky. „Fotky, které budou až do ledna k vidění před fakultou sociálních studií, nejsou jen o politice a třicátém výročí rozdělení Československa. Zachycují hlavně to, co nás spojovalo, ale i rozdělovalo,“ vysvětlila šéfredaktorka zpravodajství ČTK Radka Matesová Marková.
Anketa s návštěvníky Multimediální dne na téma: Může být politická žurnalistika objektivní?
Olga Lahnerová, učitelka ze základní školy ve Frýdku-Místku:
„Je pravda, že se nad tímto tématem často zamýšlím. Někdy mám obavu z toho, že mladí novináři jsou nějak vychováváni k tomu, aby byli trochu tendenční. Občas mi objektivita trochu chybí a cítím, že se patří některé věci, které mladí novináři prezentují, říkat, a dává se málo prostoru jinému, než mainstreamovému názoru."
Marie Bystroňová a Tereza Vodlachová, žačky deváté třídy ve Frýdku-Místku:
„To je těžká otázka. Objektivita v žurnalistice asi reálná je, ale je to složitější, zrovna u politiky nám přijde, že spíš ne. Třeba ČTK je ale určitě objektivní, dnes jsme se s nimi bavily. V politické žurnalistice ale bude asi vždycky nějaká část, která bude neobjektivní."
Konstantin Sulimenko, politický satirik, Seznam Zprávy:
„Ne, myslím si, že žádná žurnalistika nemůže být objektivní, protože minimálně to, jaké téma novinář vyzdvihuje a jakým tématům se věnuje, má nějakou formu subjektivity, která se objeví ať chceme nebo ne. Já si hlavně nemyslím, že by politická žurnalistika měla být stoprocentně objektivní, protože pokud někdo říká vyloženě lži, což jsme viděli třeba u Donalda Trumpa v Americe, tak je správné, že mu CNN za jeho proslov napíše, že v daném proslovu lže. Takže tohle by měla být žurnalistika, nikoliv pseudoobjektivní papouškování toho, co říkají politici."
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Tisková zpráva
