Přistoupení ke Smlouvě umožní České republice účastnit se plnohodnotně vybraných summitů eurozóny, na nichž by v opačném případě jako jediná členská země EU (vedle Spojeného království) chyběla či byla odkázána na dobrou vůli předsedy summitu eurozóny, zda Českou republiku na jednání v roli pouhého pozorovatele přizve.

„Jsem ráda, že obě komory parlamentu po šesti letech schválily Fiskální pakt. Díky tomu bude náš hlas na evropské půdě mnohem hlasitěji slyšet a budeme moci efektivněji bojovat za naše zájmy a priority,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. „Na summitech eurozóny se rozhoduje o klíčových otázkách v oblasti prohlubování hospodářské a měnové unie nebo bankovního trhu a Česká republika při těchto jednáních nesmí zůstat stranou,“ doplnila Alena Schillerová.

Obsahem Fiskálního paktu je rámec pro rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářských politik členských států EU. Smluvní strany musí zavést do vnitrostátního práva pravidlo zhruba vyrovnaných rozpočtů sektoru vládních institucí. Konkrétně to znamená, že roční saldo hospodaření sektoru vládních institucí očištěné o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných opatření (tzv. strukturální saldo) nesmí být nižší než -0,5 % HDP, respektive -1 % HDP pro země s dlouhodobě udržitelnými veřejnými financemi a s dluhovým poměrem sektoru vládních institucí pod úrovní 60 % HDP. Země, jejichž dluh tuto hranici přesahuje, jej musí předepsaným způsobem snižovat.