ZHORŠENÍ STAVU VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

TOP 09: Po letech, kdy vláda s účastí TOP 09 úspornými kroky zlepšovala stav veřejných rozpočtů, přichází změna trendu. Přesně to ukazuje strukturální deficit, který popisuje záměry vlády a očišťuje vliv hospodářské cyklu a vlivů, které nemůže vláda ovlivnit. V plné nahotě tak demonstruje zhoršení pozice českých veřejných financí. I přes celosvětovou hospodářskou krizi dokázala vláda v letech 2010 až 2013 snížit strukturální deficit ze -4,3 procent HDP až na -0,3 procent HDP. Sobotkova a Babišova vláda však tento deficit v letošním roce opět zvyšuje na -1,8 procent HDP. Nejde o žádné drobné, v absolutních částkách je to asi 80 miliard korun.

MF: Po příliš tvrdých úsporných opatřeních v době hospodářského útlumu vedoucí k dalšímu prohloubení recese (viz graf 1 – výrazné prohloubení záporné produkční mezery mezi roky 2011 a 2013) se současná vláda snaží napravit přehnané škrty a hospodářskou situaci ekonomiky prorůstovými opatřeními.

Graf č. 1: Celkové a strukturální saldo vládního sektoru a produkční mezera (v % HDP)

Mezi tato opatření patří návrat k původnímu modelu valorizace důchodů a mimořádná valorizace důchodů, zvýšení plateb za státní pojištěnce v systému zdravotní péče, změna úhradové vyhlášky, navýšení platů ve státní správě a dotace na obnovitelné zdroje. Dalším opatřením zvyšujícím strukturální saldo je nárůst investic, které v letech hospodářské recese soustavně klesaly. Jak je vidět z grafu č. 2, celkové investice poklesly z 218 mld. Kč v roce 2009 na 141 mld. Kč v roce 2013. V dalších letech je očekáván opětovný růst a údaje z čtvrtletních národních účtů to potvrzují.

Graf č. 2: Výše investic ve vládním sektoru v letech 2008 až 2015 (v mld. Kč)

Vláda premiéra Nečase, jejímž ministrem byl pan poslanec Kalousek, v roce 2012 ve svém Konvergenčním programu predikovala strukturální schodky daleko vyšší, než ve skutečnosti byly (viz graf č.3). 

Důvodem toho byly daleko nižší schodky v ostatních rozpočtech než ve státním rozpočtu, především pak na místní úrovni, kde v roce 2013 velmi dobrému výsledku hospodaření dopomohl přebytek měst, obcí a krajů v celkové výši 14,2 mld. Kč (viz graf 4).

DIVADLO O TRANSPARENTNOSTI

TOP 09: Ministr Babiš s velkou pompou oznámil, že zveřejňuje seznam faktur, které proplatilo jeho ministerstvo. Ve skutečnosti se však brání transparentnímu Registru smluv pro zveřejňování faktur a místo něj nabízí pouze ubohé torzo s redukovanými informacemi.

MF: „Registr smluv pro zveřejňování faktur“ je smíchání dvou nesouvisejících věcí – registru smluv, který se připravuje na ministerstvu vnitra a zveřejňování faktur. Ministerstvo financí jako první a dosud jediné zveřejnilo kompletní seznam zaplacených faktur a měsíčně tento seznam aktualizuje. Související náklady na externí služby a IT v oblasti zveřejňování dat jsou nulové. Seznam zaplacených faktur obsahuje všechny podstatné informace, které jsou přímo ze systému a nebyly nijak redukovány, s výjimkou osobních údajů.

Dále ministerstvo financí zveřejnilo seznam všech platných i neplatných smluv, včetně základních údajů (platnost, dodavatel, částka atp.) – tímto vychází vstříc požadavku veřejnosti, která si může dle zákona o svobodném přístupu k informacím o konkrétní smlouvy požádat.

Jedná se o beznákladové řešení do doby, než bude uzákoněn, navržen, implementován a spuštěn povinný registr smluv.

ŠIKANA DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ

TOP 09: Plýtvání provozních výdajů se ministr Babiš snaží kompenzovat šikanou malých a středních podnikatelů. Finanční správa zadržovala nebývale vysokou částku na DPH v rámci „postupu k odstranění pochybností“. Finanční správa nakonec musela vrátit miliardy korun, a dokonce v této věci prohrála soudní spor, který dal zapravdu postiženým podnikům.

MF: Toto tvrzení je zkreslené. Zmíněné rozhodnutí bylo učiněno za předchozí vlády, tedy za působení Jana Fischera. Finanční správa pak musela všechna zahájená řízení dokončit. Tvrzení, že se jednalo o šikanu malých a středních podnikatelů není pravdivé. Šlo o kontrolu nároku na odpočet DPH u tzv. neusazených osob, tedy firem, které nemají v České republice sídlo ani provozovnu a jsou zde jen registrovány k DPH. Většinu obratu těchto firem naopak tvoří velké nadnárodní koncerny.   

Naopak za působení současného vedení ministerstva vyhlásila Finanční správa velmi úspěšnou akci „Pomoc Praze“, která ukázala důsledek dlouhodobě neřešeného problému kapacitního podhodnocení pražských finančních úřadů, díky kterému jsou některé z nich považovány za „české daňové ráje“. Tato situace se za předchozích vlád stále zhoršovala. Akce „Pomoc Praze“ jasně prokázala, do jakého stavu nechaly předchozí vlády Finanční správu dojít – pouhé tři měsíce práce dobrovolníků z regionálních finančních úřadů přinesly doměrek na dani ve výši téměř 400 milionů korun. Tento výsledek vede k zamyšlení, jaké by mohlo být inkaso daní v České republice, pokud by předchozí vlády nenechaly dojít Finanční správu do takového stavu.

SNÍŽENÍ INVESTIC HOSPODÁŘSKÝ RŮST NEPODPOŘÍ A PLÝVÁNÍ NA PROVOZU

TOP 09: Současné strany vládní koalice tvrdí, že vláda s účastí TOP 09 dusila hospodářský růst nízkými investicemi. Samy nyní investiční výdaje výrazně snižují. Průměr investičních výdajů státního rozpočtu z dob vlády TOP 09 byl 46 miliard korun z národních zdrojů a 112 miliard korun včetně evropských peněz. Současná vláda přitom prosadila návrh rozpočtu na rok 2015, který investice snižuje o 5 miliard korun z národních zdrojů a o 36 miliard korun po započtení peněz z EU. Prorůstové investice do výzkumu a vývoje se snížily téměř o miliardu korun.

Slib Andreje Babiše, že bude šetřit na provozu státu vzal brzy za své. Snížení investic a zvýšení celkových výdajů se projevily v nárůstu provozních výdajů. Jen platy úředníků zvýší výdaje téměř o sedm miliard korun, další miliardy navíc padnou na nákup služeb a materiálu. Pozoruhodné je zvýšení dotací podnikatelským subjektům cca o 6 miliard korun. V této souvislosti lze jen poblahopřát skupině Agrofert ke zvýšení zisku za rok 2014 o 20 procent.

MF: TOP 09 si vybralo k prezentaci pouze takové provozní výdaje, které podpořily jejich tezi. Kdyby se braly v úvahu všechny úzce pojaté provozní výdaje (např. i nákup energií, ostatní nákupy a ostatní neinvestiční výdaje), tak zmíněné tvrzení není pravdivé (viz tabulka). Je pravda, že současná vláda sice zvýšila platy a zvýšila valorizaci důchodů, za těmito kroky se ovšem skrývá snaha vrátit těmto skupinám obyvatelstva to, o co je minulá vláda připravila.

Co se týče investic, tak TOP 09 do svých výpočtů nezkalkulovala metodickou změnu u zařazování výdajů na opravu silnic z investic do běžných výdajů. Tato změna se stala mezi roky 2013 a 2014. Vzhledem k tomu, že v roce 2015 je na tyto výdaje rozpočtováno 8 mld. Kč, tak investice v SR bez EU mezi rokem 2013 a 2015 rostou o cca 2 mld. Kč.

ZVYŠOVÁNÍ DANÍ

TOP 09: Vláda TOP 09 prosadila do právního řádu snížení vysokých nákladů práce pro občany i firmy od ledna 2015. To by bylo zvýšilo konkurenceschopnost České republiky a přispělo ke snížení nezaměstnanosti. Sobotkova a Babišova vláda však již platné zákony zrušila. Tím fakticky bere občanům 14 miliard korun za rok.

MF: Toto tvrzení je nepravdivé. TOP 09 zde zřejmě myslí zákon o jednom inkasním místě (JIM). TOP 09 sice tuto informaci neustále opakuje, ale ve skutečnosti JIM přinášel snížení daňové zátěže pouze pro OSVČ (popřípadě pro společníky firem, kterým osvobozoval výplaty dividend). Zdanění zaměstnanců se prakticky nedotkl, respektive v některých kategoriích se naopak daňové zatížení zaměstnanců zvýšilo. JIM tak jen dále rozevíral nůžky mezi zdaněním OSVČ a zaměstnanců, namísto aby daňové zatížení závislé práce snižoval.

ZVYŠOVÁNÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE

TOP 09: Ministři TOP 09 prosadili značné snížení administrativních nákladů pro daňové poplatníky od roku 2015. Mělo vzniknout Jedno inkasní místo (JIM), kde by poplatník byl mohl vyřídit veškeré své odvodové povinnosti. Nemusel by obíhat několik úřadů, ubylo by formulářů, podání, plateb a sjednotila by se kontrola. Současná vláda tyto zákony o JIM zrušila, a tím rezignovala na úsporu minimálně 13 miliard korun ročně při administraci a správě přímých odvodů.

MF: Opak je pravdou. Myšlenka JIM je sice dobrá a záměr snížit administrativu chvályhodný, ale její provedení v podání ministrů TOP 09 bylo špatné a nedotažené. Samotný JIM byl bez dalších úprav nefunkční a navazující zákon o veřejných pojistných přinášel zaměstnavatelům takovou míru administrativy, jaká v českých daňových zákonech nemá obdoby (nově se měly hlásit údaje o srážení a vyúčtování záloh na daň a všechny související údaje individuálně za každého zaměstnance, namísto dnešních souhrnných čísel za všechny zaměstnance jednoho zaměstnavatele dohromady). Návrhy tohoto zákona lze ještě dohledat, pokud by si chtěl někdo tuto skutečnost ověřit.

ZVYŠOVÁNÍ EFEKTIVITY VÝBĚRU DANÍ

TOP 09: Ministr financí sliboval energický zásah proti údajným daňovým únikům a zlepšení výběru daní o desítky miliard ročně. Opak je bohužel pravdou. Díky rostoucí ekonomice se výběr daní sice zvyšuje, ale mnohem méně, než by odpovídalo současnému růstu ekonomiky (spotřeba rostla o 6 procent, DPH však nerostlo o 6 procent, ale o 4,5 procenta). Každoměsíční údaje o plnění příjmů usvědčují ministerstvo financí z klamavé reklamy neboť tvrdí, že se výběr daní zlepšuje.

MF: Daná čísla jsou nepravdivá. Meziroční růst spotřeby domácností ani vlády za rok 2014 není 6 %, ale v případě domácností je to 1,9 % a v případě spotřeby vlády je tato hodnota 3,0 %. Na základě těchto hodnot spotřeby z makroekonomické predikce Ministerstva financí by inkaso státního rozpočtu z DPH v roce 2014 mělo být ve výši cca 225 mld. Kč, nicméně skutečné inkaso DPH za rok 2014 bylo ve výši cca 230,3 mld. Kč.

Z tohoto propočtu jasně vychází, že růst inkasa (4,7 %) byl vyšší než růst celkové spotřeby vlády a domácností dohromady (cca 2,3 %). Je tedy zřejmé, že výběr daní se zlepšil.

LIKVIDACE REZERV NA SPLÁCENÍ STÁTNÍHO DLUHU

TOP 09: Po finanční krizi v roce 2009 si Česká republika vytvořila „polštář“ financí pro případ, že by se vrátily turbulence na dluhopisových trzích. Když vláda TOP 09 v roce 2013 soustředila peníze státních organizací na účtech ČNB, bylo možné tento „polštář“ částečně a opatrně rozpustit. Současný ministr financí jej však chce rozpustit téměř úplně, financovat tak mnohasetmiliardový deficit za svého funkčního období a ještě se tvářit, že státní dluh neroste. Tento trik však nelze dlouho utajit. Hazarduje s důvěryhodností České republiky a může přivést zemi k neschopnosti splácet své závazky.

MF: Situace na finančních trzích doznala řady nemalých změn od pádu Kalouskovy vlády. Nacházíme se v situaci extrémně nízkých a záporných úrokových sazeb a v případě České republiky také v režimu devizových intervencí ČNB, které navyšují likviditu v domácím bankovním systému, a tak se současný ministr financí logicky orientuje na racionalizaci volné likvidity státní pokladny, kterou využívá intenzivněji než v minulosti jako krátkodobý zdroj peněžních prostředků pro krytí potřeby financování vlády. Také vzhledem k pokračujícímu uvolňování měnových politik centrálních bank nelze očekávat (což bylo zřejmé již na počátku loňského roku), že se v blízké budoucnosti změní situace na finančních trzích a proto by nebylo racionální udržovat nepřiměřené likviditní rezervy, které nelze s přiměřenou mírou rizika zhodnotit na finančním trhu.

Je také nezbytné zdůraznit, že celkový zůstatek na účtech státní pokladny není tvořen pouze rezervou vzniklou emisní činností, nýbrž jedná se i o zůstatky běžných účtů další subjektů, v současnosti zejména státních fondů. Disponibilita těchto zdrojů plnohodnotně nahrazuje bezpečnostní rezervu pro krytí schodku státního rozpočtu a splátek státních dluhopisů, která je postupně minimalizována a pevně svázána se závazky státu. Efektivní řízení likvidity na účtech státní pokladny se musí stát naprostou samozřejmostí i do budoucna. MF usiluje o zapojení dalších volných zdrojů státu, které, přestože se jedná o veřejné prostředky, stojí v současnosti mimo centrální systém řízení likvidity. To se týká většiny peněžních prostředků státních příspěvkových organizací, veřejných výzkumných institucí, veřejných vysokých škol a veřejných zdravotních pojišťoven. Za tímto účelem MF připravilo novelu rozpočtových pravidel.

V průběhu roku 2014 došlo k opětovnému poklesu výnosů domácích dluhopisů, mimo jiné i díky taktickému časování emisní činnosti, omezené nabídce ze strany MF a rozpočtové odpovědnosti české vlády. Výnos domácího 10letého dluhopisu poklesl od počátku roku 2014 o cca 1,9 procentního bodu na hodnotu cca 0,6 %..

Výnosy státních dluhopisů denominovaných v euro stejně jako úrovně rizikových přirážek ČR se dlouhodobě nacházejí na nejnižších úrovních v rámci regionu, což potvrzuje pohled investorů na investice do státních dluhopisů ČR denominovaných v euro jako na nejbezpečnější v regionu. Pro zjednodušení lze konstatovat, že jenom odložení emisí státních dluhopisů v roku 2014 na letošní rok znamená při současných úrovních výnosů na domácím trhu průměrnou roční úsporu výdajů rozpočtu ve výši více než 1 mld. Kč.

Díky neustálému poklesu výnosů českých státních dluhopisů by případná operativní tvorba rezerv probíhala za historicky nejvýhodnějších podmínek, tj. rezervy jsou průběžné zapojovány a tvořeny zejména v závislosti na likviditní pozici státní pokladny a na situaci na finančních trzích a domácího bankovního sektoru. Domácí i zahraniční investoři opakovaně projevují zájem o české státní dluhopisy, takže v případě potřeby lze nakumulovat rezervy v řádu týdnů. To by bylo ale v současnosti projevem naprosté nehospodárnosti.

PERSONÁLNÍ ROZKLAD MINISTERSTVA

TOP 09: Žádný z ministrů České vlády se v minulosti nedopustil takové personální genocidy na dlouholetých odborných pracovnících ministerstva financí jako ministr Babiš. Téměř každý měsíc se zde odehrává rušení, slučování či vznik nových útvarů. V této atmosféře strachu a zmatku logicky nemůže fungovat žádný úřad, tím méně ministerstvo financí. Logickým důsledkem tohoto stavu je jen zhoršování efektivity výběru daní a porušování zákonů o hospodaření se státním majetkem.

MF: K žádné personální genocidě samozřejmě nedochází. Změny na MF vychází ze snahy současného vedení o zvýšení efektivity řízení ministerstva a zlepšení práce úřadu. Například byly sjednoceny veškeré právní služby na MF do jediné právní sekce. Další změny v organizační struktuře ministerstva vychází z implementace nového služebního zákona na Ministerstvu financí.

Ministerstvo financí v odůvodněných případech podalo trestní oznámení, které směřovalo i proti bývalým zaměstnancům rezortu, například proti

- Radkovi Šnáblovi
- Richardu Bulíčkovi
- Janu Knížkovi

Jedná se o trestní oznámení v oblasti problematiky mezinárodních arbitráží, zadávání zakázek v oblasti informačních technologií, neoprávněného vynaložení prostředků státu (například nákup zboží, poskytování reklamních a dárkových předmětů vyšších hodnot).

Psali jsme:

Ministr Stanjura: Drobní investoři se mylně domnívají, že jde o relativně bezpečné investice

Otisknou, neptají se. Ekonom se pustil do Stanjurovy cifry. A ptá se. Nepříjemně

Ministr Stanjura: Rozpočet roku 2023 výrazně zatížily mimořádné výdaje

Ministerstvo financí: Finanční správa dokončuje metodiku zdanění firemních školek

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.