V pořadu Otázky Václava Moravce vysílaném dnes 10. dubna 2016 zazněla na adresu Ministerstva financí a Finanční správy řada nepravdivých tvrzení. Ať už byl důvodem zlý úmysl či odborná neinformovanost řečníků, která může být dána neprovázaností tématu se složením hostů, výsledkem byla série hrubých dezinformací v atraktivním vysílacím čase bez možnosti jakékoliv seriózní oponentury.
Ministerstvo financí se ohrazuje zejména proti následujícím tvrzením:
Finanční správa nedisponuje experty na problematiku boje s daňovými úniky u korporátních daní (Marián Jurečka), úředníci Finanční správy se nemohou soustředit na kontrolní činnosti, neboť jsou vytíženi implementací nových projektů (Petr Gazdík).
Ing. Marian Jurečka
Rezort financí si potřebu posílení dlouhodobě personálně oslabované kontrolní a vymáhací agendy Finanční správy plně uvědomil již v roce 2014, od kdy je situace intenzivně řešena a dosáhla významného zlepšení. Například Praha se z důvodu nedostatečných kontrolních kapacit v období vlády podporované Petrem Gazdíkem stala téměř daňovým rájem. Proto se současné vedení Ministerstva financí rozhodlo tento dlouhodobě negativní stav zásadním způsobem změnit. Jak je opozici dobře známo, jen v letošním roce dochází k nárůstu počtu zaměstnanců v celém rezortu Ministerstva financí o 638 funkčních míst, z nichž naprostou většinu představuje posílení kontrolních a vymáhacích kapacit Finanční a Celní správy. V rámci celního balíčku s navrhovanou účinností od 1. července 2016 pak bude umožněno efektivnější rozložení personálních kapacit Finanční správy napříč celým územím ČR, kdy se pracovníci z méně vytížených regionů budou moci soustředit na daňové kontroly tam, kde je správce daně aktuálně přetížen.
Tvrzení, že Finanční správa nedisponuje experty na mezinárodní zdanění, není ničím jiným, než plácnutím do vody. Například již v loňském roce vznikly speciální kontrolní týmy s krajskou působností se zaměřením na mezinárodní zdanění a Specializovaném finančním úřadě byl ustaven tým odborníků na kontrolu převodních cen s celostátní působností, od 1.1.2015 začala fungovat speciální příloha k daňovému přiznání zamezující této praxi. Finanční správa o výsledcích těchto kontrol průběžně informuje, například formou tiskových zpráv a konferencí. Doměřená daň na základě kontroly převodních cen se mezi roky 2013 a 2015 více než zešestinásobila, šestinásobné je také zvýšení vykazovaného základu daně z důvodu zintenzivnění těchto kontrol. Stejně tak se Finanční správa soustřeďuje na zamezení úniků a přesouvání zisků do jiných jurisdikcí. Další tisková konference shrnující úspěchy rezortu v této oblasti je plánována na následující týden.
Česká republika přichází kvůli daňovým rájům o 57 mld. Kč, EU celkově pak o 190 mld. EUR ročně, a proto by se ČR a EU měla touto problematikou vážně zabývat (Marián Jurečka)
Česká republika aktivně podporuje všechny iniciativy nejen na evropské, ale na mezinárodní úrovni, které tomuto fenoménu mohou zabránit. V rámci mezinárodních akcí se soustřeďujeme zejména na zlepšení výměny informací v daňové oblasti. Senát již schválil DAC II (globální standard výměny informací), DAC III (reakce na aféru Luxleaks) je již v legislativním procesu a DAC IV (Country by Country Reporting) jsme podepsali mezi prvními 30 zeměmi v OECD a připravujeme evropskou implementaci . Tato opatření zvyšují možnosti FS správně vyhodnotit přesuny zisků a stanovit adekvátní výši daně. Česká republika se podpisem ministra financí v říjnu 2014 připojila k iniciativě OECD o globálním standardu výměny informací o finančních účtech – GATCA. Ministerstvo financí se v lednu 2016 podpisem Mnohostranné dohody o výměně Zpráv podle zemí (v mezinárodním kontextu známých jako Country-by-Country Reporting) připojilo mezi 31 zemí, které si budou automaticky vyměňovat informace sestavované nadnárodními společnostmi, jejichž sdílení je klíčové pro hodnocení převodních cen (…)
Je tedy zřejmé, že Ministerstvo financí se touto problematikou intenzivně zabývá již nyní a rozhodně s iniciativou nečekalo na výsledky studie, ze které čerpal ministr zemědělství, a která k výsledku 57 mld. Kč za ČR dochází prostým vážením podílu HDP ČR na HDP EU.
Finanční správě se nedaří vybírat daně (Petr Gazdík, Marián Jurečka), za chviličku budeme mít výsledky výběru daní za rok 2015 (Marián Jurečka), v roce 2014 jsme byli na chvostu EU pokud jde o výběr daní (Marián Jurečka) a výběr daní neodpovídá růstu HDP (Petr Gazdík)
Výsledky výběru daní za rok 2015 jsou známy od 5.ledna 2016. Je z nich zřejmé, že daňové příjmy veřejných rozpočtů (vč. pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění) se zvýšily meziročně o 72,2 mld. Kč (po vyloučení dopadů koaličních dohod snižujících daňové příjmy by daňové příjmy byly vyšší dokonce o více než 95 mld. Kč). Výsledky pokladního plnění státního rozpočtu za 1. čtvrtletí roku 2016 tento trend jasně potvrzují, když celostátní daňové příjmy vzrostly o 7,6% a vykázané saldo i díky tomu představuje nejlepší výsledek hospodaření státního rozpočtu za první čtvrtletí od roku 1993.
Ministerstvo financí se zároveň důrazně ohrazuje proti tvrzení, že ČR se výběrem daní řadí na chvost EU a v této souvislosti apeluje, aby ministr zemědělství toto své tvrzení relevantním způsobem doložil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
