Ministerstvo spravedlnosti: Lhůta pro podávání stížností do Štrasburku se nově zkracuje z šesti na čtyři měsíce

01.02.2022 11:48 | Tisková zpráva

Od dnešního dne nově platí pro podání stížností k Evropskému soudu pro lidská práva zkrácená lhůta čtyř měsíců od vyčerpání vnitrostátních prostředků nápravy namísto dřívějších šesti měsíců.

Ministerstvo spravedlnosti: Lhůta pro podávání stížností do Štrasburku se nově zkracuje z šesti na čtyři měsíce
Foto: justice.cz
Popisek: Ministerstvo spravedlnosti ČR

Změna vychází z Protokolu č. 15 k Evropské úmluvě o lidských právech, který upravil mimo jiné článek 35 Úmluvy. Ten v prvním odstavci mezi podmínky přijatelnosti stížností řadí pravidlo vyčerpání účinných vnitrostátních prostředků nápravy a lhůtu, v níž je možné stížnost podat. Ta se nyní z dosavadních šesti zkracuje na čtyři měsíce od přijetí konečného vnitrostátního rozhodnutí.

Protokol č. 15 sice jako celek vstoupil v platnost již 1. srpna 2021, jeho přechodná ustanovení nicméně odložila změnu lhůty pro podání stížnosti o dalšího půl roku. Navíc se použití staré či nové lhůty řídí tím, kdy došlo k přijetí konečného vnitrostátního rozhodnutí. Pokud se tak stalo do 31. ledna 2022 včetně, použije se stále šestiměsíční lhůta. Pokud stěžovatel vnitrostátní prostředky nápravy vyčerpal až po tomto datu, uplatní se lhůta nová.

Protokol dále posílil pravomoc štrasburského soudu odmítnout stížnost, pokud její autor neutrpěl namítaným porušením svých lidských práv a základních svobod závažnou újmu.

Anketa

Pokud byste byl(a) sportovcem, měl(a) byste morální problém jet na olympiádu v Číně?

6%
92%
hlasovalo: 24412 lidí

Doplnil též preambuli Úmluvy o zásady, jimiž se řídí dohled nad dodržováním závazků podle Úmluvy a jejích protokolů a které si našly své pevné místo v rozhodovací praxi evropského soudu. Jde především o zásadu subsidiarity a zásadu prostoru pro uvážení, který státy mají k dispozici při plnění své povinnosti zajistit užívání lidských práv a základních svobod. Protokol rovněž zrušil právo účastníků řízení bránit tomu, aby senát soudu rozhodl o předání projednávané stížnosti velkému senátu, což mohlo vést k oddálení rozhodnutí o zásadních právních otázkách, včetně odstranění rozporů s dříve vydanými rozsudky.

O vypracování Protokolu rozhodly smluvní státy na konferenci v Brightonu konané v dubnu 2012 s cílem posílit zásadu subsidiarity při provádění a kontrole dodržování Úmluvy a zlepšit kvalitu judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Státy se tímto a dalšími opatřeními snažily usměrnit reformu systému Úmluvy tak, aby zajistily jeho dlouhodobou udržitelnost. Česká republika Protokol ratifikovala dne 15. března 2015 a vyhlásila ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 26/2021. Vedle nahlédnutí do Sbírky mezinárodních smluv je k dispozici překlad Protokolu s předkládací zprávou pro Parlament, která komentuje jednotlivá ustanovení, a úplným zněním změněných ustanovení. Z hlediska lhůty pro podávání stížností je podstatný článek 4 a čl. 8 odst. 3 Protokolu č. 15 k Úmluvě.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Památník Lidice: Prohlášení k uspořádání veřejné sbírky na restaurování Památníku dětských obětí války

19:15 Památník Lidice: Prohlášení k uspořádání veřejné sbírky na restaurování Památníku dětských obětí války

Protože se k našemu rozhodnutí uspořádat veřejnou sbírku na restaurování Památníku dětských obětí vá…