Koncept restorativní justice považuje trestný čin za sociální konflikt mezi dvěma a více jednotlivci či stranami, a proto jej lze vyřešit pouze cestou spolupráce všech zúčastněných. Besedy, přednášky a promítání filmů, které se během druhé poloviny listopadu konají na několika místech České republiky, odstartovalo v Kině Pilotů v Praze promítání dokumentárního snímku René z roku 2008. Dny restorativní justice pořádá Probační a mediační služba ve spolupráci s Vězeňskou službou a neziskovou organizací RUBIKON Centrum.

Promítání snímku René se účastnila i autorka dokumentu, režisérka Helena Třeštíková, se kterou měli diváci po jeho skončení možnost hovořit. Publikum nejvíc zajímalo, jak se dnes daří hlavní postavě – Renému, jehož život rozdělený mezi delší pobyty ve věznici a kratší na svobodě režisérka mapovala mezi roky 1988 a 2007. „René už nyní čtyři roky žije na svobodě se svojí partnerkou a jejím dítětem, pracuje a stará se o rodinu,“ uvedla režisérka, která zároveň prozradila, že pokračuje v časosběrném mapování jeho života. „Pokud se nestane nic výjimečného, pokračování filmu by mohlo mít mnohem nadějnější vyznění než první snímek,“ naznačila.

Režisérka také ocenila pozitivní vývoj v oblasti práce s odsouzenými: „Viděla jsem, jak vypadalo vězení pro mladistvé před 30 lety. Jsem moc ráda, že jste udělali takový pokrok v zacházení s trestanými lidmi. Je to i díky Probační a mediační službě. Ráda bych poděkovala za každou zachráněnou duši,“ uvedla Helena Třeštíková.

Podle ředitelky Probační a mediační služby Andrey Matouškové by zfilmovaných 20 let života Reného bývalo mohlo vypadat jinak, kdyby se nedostal do vězení ještě před pádem komunismu, ale dnes: „Kdyby žil René o 20 let později, patrně by na začátku dostal alternativní trest, trestní justice by s ním lépe a efektivněji pracovala, a jeho život se mohl odvíjet jinak,“ řekla Andrea Matoušková.

Mottem Dnů restorativní justice je citát od průkopníka tohoto směru Howarda Zehra: „Jestliže kriminalita zraňuje, spravedlnost má napravovat křivdy a napomáhat uzdravení“. Koncept restorativní justice totiž vychází z předpokladu, že trestný čin je sociální konflikt mezi dvěma a více jednotlivci či stranami, proto jej lze účinně řešit pouze za podmínky spolupráce všech stran. Klade se důraz na aktivní zapojení oběti i pachatele při řešení následků způsobených trestným činem a na obnovení poměrů před jeho spácháním.

Historie Dnů restorativní justice sahá do 90. let minulého století v Kanadě, odkud se rozšířila do dalších zemí. Dnes se pořádají v desítkách zemí po celém světě, od Belgie až po Nepál. V České republice proběhne přes 20 akcí, podrobný program naleznete ZDE.