Ministerstvo zdravotnictví k mediálním nejasnostem ohledně využívání takzvaných bonusů neboli slev

17.09.2017 18:57

Ačkoli ani Nejvyšší kontrolní úřad, ani roky zpětně a v žádné ze svých kontrol, kterými pravidelně procházejí všechny ministerstvem přímo řízené nemocnice, nekonstatoval jakoukoli závadu využívání systému bonusů neboli slev, vnímáme mediálně se šířící pochybnosti na toto téma, které při neznalosti problematiky a pravidel úhrad zdravotních služeb, mohou vést k unáhleným závěrům co do legálnosti/nelegálnosti realizace bonusů.

Ministerstvo zdravotnictví k mediálním nejasnostem ohledně využívání takzvaných bonusů neboli slev
Foto: mzcr.cz
Popisek: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Pro vyjasnění situace uvádíme následující:

Jako správce kapitoly státního rozpočtu zajišťujeme kontrolu hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací ve své působnosti. Výkon veřejnosprávní kontroly zabezpečuje odbor kontroly, který se zaměřuje zejména na kontrolu veřejných výdajů. Problematika bonusů ve fakultních nemocnicích nebyla doposud předmětem kontroly, neboť ani Nejvyšší kontroloní úřad za léta své kontrolní činnosti neoznačil tuto věc za jakkoli problematickou. Bonusy jsou standardním příjmem nemocnice, ze kterého jsou financovány činnosti související s poskytováním zdravotních služeb.

Vyjasnění pojmu: BONUS  = SLEVA

Bonus je cenové zvýhodnění, které dodavatel poskytuje zpravidla při odběru většího množství zboží. Obecně je poskytování bonusů běžnou obchodní praktikou při jakékoliv obchodní činnosti, při které jsou obchodována větší množství zboží. Ministerstvo zdravotnictví proto považuje využívání množstevních slev za běžnou obchodní praktiku, prostřednictvím které se společnost, v našem případě hovoříme o poskytovatelích zdravotní péče, snaží minimalizovat své náklady a hospodařit tedy v souladu s principy péče řádného hospodáře.

Z pohledu ministerstva zdravotnictví je podstatné, aby veškeré realizované slevy byly řádně zaúčtovaným příjmem poskytovatele. Pokud je tato podmínka splněna, nemáme důvod vnímat realizaci bonusů jako závadnou obchodní praktiku.

Systém je záležitostí SMLUVNÍHO VZTAHU DVOU STRAN – pojišťovny a poskytovatele péče

Celý systém je záležitostí smluvního vztahu dvou stran, a to konkrétního poskytovatele zdravotních služeb (PZS) a konkrétní zdravotní pojišťovny. V této smlouvě je uveden odkaz na Metodiku pro pořizování a předávání dokladů (VZP). V metodice je upraveno, v jaké ceně je přípustné účtovat ZÚM a ZÚLP  (zvlášť účtovaný materiál/léčivé přípravky) a to takto:

Cena – cena za vykázané množství, kterou je PZS oprávněn účtovat:

  • buď za cenu, za kterou byl ZUM/ZULP pořízen, nejvýše však do hodnoty maximální úhrady pojišťovnou,
  • nebo za sjednanou úhradu, je-li taková pojišťovnou sjednána.

Z této metodiky lze dovozovat, že poskytovatel je oprávněn účtovat cenu, za kterou byl léčivý prostředek, či materiál, pořízen, nejvýše do hodnoty maximální úhrady pojišťovnou, nebo za cenu sjednanou zdravotní pojišťovnou. Výklad pojmů obsažených v Metodice je plně v kompetenci smluvních stran, tedy poskytovatele zdravotních služeb a příslušné zdravotní pojišťovny.

Co kryje individuálně sjednaná úhrada:

Dle názoru Ministerstva zdravotnictví je za cenu, za kterou byl materiál pořízen, možné považovat i jinou částku, než je např. uvedena na faktuře, neboť součástí ceny pořízení jsou i další náklady spojené s pořízením daného ZUM/ZULP, jinak nehrazené (např. balné a dopravné, náklady na skladování, náklady na vnitřní distribuci a manipulaci s lékem, atd.)

Uplatnění zpětných bonusů, které jsou svým charakterem obratové, tedy uplatní se při překročení určitého celkového smluveného objemu plnění od konkrétního dodavatele, není možné považovat za nedodržení metodiky a tedy porušení smluvních podmínek.

V systému úhrad především akutní lůžkové péče dochází velmi často ke křížovému financování jednotlivých zdravotních služeb, kdy některé jsou ze své povahy ztrátové a jiné jsou ziskové, přičemž ze ziskových jsou dotovány obory ztrátové, což umožňuje poskytování komplexní péče o pacienty.

Problematika zpětných bonusů v prismatu metodiky vykazování a hrazení ZÚM a ZULP je příkladem toho, kdy je individuálně smluvně sjednaná úhrada preferována před hrazením ve výši pořizovací ceny. Vzhledem ke komplexitě poskytované péče a nejednoznačnosti, co vše spadá do pořizovací ceny, je smluvně sjednaná úhrada jednoduší, transparentnější a napomáhá úhradové soutěži. Smluvní hrazení zdravotní péče je rovněž více v souladu se základním principem hrazení zdravotních služeb v ČR, kdy by měla být hrazena zdravotní péče, nikoliv přímé náklady poskytovatelů.

Systém bonusů je využíván nejen fakultními nemocnicemi, ale i ostatními typy poskytovatelů zdravotních služeb. Opakujeme, že ačkoli na problematiku bonusů přímo při svých kontrolách narazil i Nejvyšší kontrolní úřad, samotnou existenci bonusů nijak v kontrolních závěrech nenapadl.

reklama

autor: Tisková zpráva

Odchod do důchodu

Paní Schillerová, přijde mi to, nebo nějak často měníte své názory? Teď tvrdíte, že je pro vás navýšení věku odchodu do důchodu nepřijatelné, ale podle jiných, s tím souhlasili a zrovna vy jste to jako ministryně sama navrhovala - https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/396856-schillerova-chce-zvysi...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

MHMP: Praha podpoří prevenci ve školách, má předcházet šikaně či záškoláctví

22:04 MHMP: Praha podpoří prevenci ve školách, má předcházet šikaně či záškoláctví

Pražští radní odsouhlasili poskytnutí dotací na prevenci ve školách a školských zařízeních v Praze p…