Výrazné znevýhodnění tuzemských přepravců by mohlo nastat na základě zavedením minimální mzdy v Německu i pro zahraniční podniky. „Věřím, že se nám podaří prosadit názor, že podobné ochranářské praktiky v Evropské unii nelze tolerovat,“ odvětil ministr dopravy Ťok. Pokud by Evropská komise potvrdila platnost tohoto návrhu i pro zahraniční podniky, hrozilo by, že dojde k vytlačování českých přepravců ze zahraničních trhů.

HK ČR dne 12. března 2015 v dopise ministru dopravy Danu Ťokovi doporučila, aby odmítl protekcionistické kroky v oblasti sociálních předpisů některých členských zemí EU, jako jsou zavádění minimální mzdy nebo nepřiměřené pokutování za nedodržení předepsaného týdenního odpočinku v kabině vozidla. Prezident HK ČR Vladimír Dlouhý upozornil, že by zavedení minimální mzdy v SRN mohlo vést ke snižování konkurenceschopnosti evropské dopravy.

„Je třeba vzít v úvahu zvláštnosti přeshraniční a zejména tranzitní dopravy, pokud jde o zavedeníi minimální mzdy podle vnitřních předpisů druhé členské země, navíc spojenou s nezanedbatelným nárůstem administrativní zátěže, nebo nepřiměřené pokutování za výkon předepsaného týdenního odpočinku v kabině vozidla. Striktní, neproporcionální vynucování zmíněných povinností by ve svém důsledku vedlo ke snížení konkurenceschopnosti evropské dopravy jako takové,“ uvedl v dopise prezident HK ČR Vladimír Dlouhý. Podle slov prezidenta je nepřijatelné, aby kterákoli země EU zasahovala do volného pohybu služeb na vnitřním trhu a porušovala pravidla pro mezinárodní dopravu mezi členskými státy

Návrhem na zavedení minimální mzdy by utrpěly zejména dopravní společnosti, které do Německa jezdí, nebo územím Německa pouze projíždějí. Při tranzitní dopravě by totiž podle návrhu měla být minimální mzda vyplácená za úsek trasy na německém území. Podle § 20 MiLoG jsou totiž zaměstnavatelé nuceni svým v tuzemsku zaměstnaným pracovníkům vyplatit mzdu za vykonanou práci nejméně ve výši stanovené minimální mzdy v Německu.

„Jsme si vědomi nejen nadměrné finanční zátěže, která je s tímto opatřením spojena, ale i přílišné zátěže administrativní, kdy jsou dopravci nuceni odevzdávat Spolkovému ředitelství cel údaje o zaměstnancích a jejich předpokládané době pobytu na území SRN,“ odpověděl na dopis prezidenta HK ČR Vladimíra Dlouhého ministr dopravy Dan Ťok. Ministr pak potvrdil i svou další iniciativu v boji proti zavedení tohoto diskriminačního opatření. „Dovoluji si Vás ujistit, že Ministerstvo dopravy hodlá v této věci nadále postupovat s maximální razancí a věřím, že se nám podaří prosadit názor, že podobné ochranářské praktiky v Evropské unii nelze tolerovat,“ dodal.

Českým firmám by v případě zavedení této mzdy vznikla povinnost písemně v německém jazyce nahlásit zahájení cesty, poštou nebo faxem, centrále celního úřadu v Kolíně nad Rýnem. Dále by pak dopravci museli zaznamenávat počátek, konec a délku denní pracovní doby nejpozději do 7 dní, všechny údaje by musely být pro účely kontrol k dispozici na území Německa, a navíc minimálně po dobu dvou let archivovány. V případě neplnění těchto povinností by zaměstnavatelům hrozila pokuta až do výše 500 000 EUR.