Diskuze ministrů začala jednáním o tzv. čisté mobilitě. „Větší míra využití vozidel s alternativními pohony a palivy může zmírnit negativní dopady automobilové dopravy na životní prostředí a klima, například díky snížení emisí skleníkových plynů, ale i jemných prachových částic, oxidů dusíku nebo karcinogenních aromatických uhlovodíků. Podporu výzkumu a inovací v této oblasti a také rostoucí poptávku po těchto vozidlech vnímám jako důležité kroky k zabezpečení jejich ekonomické konkurenceschopnosti ve srovnání s auty na tradiční paliva jako nafta či benzín,“ uvádí náměstek Vladislav Smrž.

Česká republika již nyní naplňuje tzv. Národní akční plán čisté mobility platný do roku 2020, který je strategií k podpoře výzkumu a vývoje, budování infrastruktury či odstraňování překážek v oblasti rozvoje čisté mobility. V návaznosti na něj plánuje MŽP v Národním programu Životní prostředí vyhlásit letos na podzim program na podporu vozidel na alternativní pohon.

Dalším významným nástrojem pro snižování dopadů dopravy na zdraví a životní prostředí jsou inovace. Jednání k bodu “Inovace pro budoucnost: udržitelná řešení dopravy“ mělo formu interaktivní diskuse a soustředilo se především na definování hlavních aspektů důležitých pro podporu „chytré a čisté“ mobility. Vedle tzv. inteligentních transportních systémů se neformální diskuze dotkla rovněž využití vodíku či zpracování biomasy na bio-metan, který by pro své stroje mohli využít například zemědělci. K podpoře inovací slouží přímá podpora ve formě evropských (Horizon, LIFE, strukturální programy) i národních (např. TAČR [1]) fondů, ale i nepřímá podpora v podobě daňového zvýhodnění podniků s vlastním výzkumem a vývojem.