Na úvod jednání ministři uctili památku obětí teroristických útoků v kontextu Evropského dne památky obětem terorismu. V návazné diskusi se pak jednoznačně shodli nad návrhem směrnice o boji proti terorismu. Ta by měla aktualizovat a doplnit stávající unijní legislativu tak, aby Evropské unii umožnila účinněji reagovat na nové teroristické útoky. Tento text by měl tvořit základ pro vyjednávání s Evropským parlamentem.

Někteří ministři by nicméně přivítali více ambiciózní text, zejména ohledně povinnosti kriminalizovat vycestování do ciziny za účelem spáchání teroristického útoku či účasti na činnosti teroristické skupiny nikoliv pouze ve vztahu k třetím státům, ale i ve vztahu k vycestování v rámci Evropské unie. Ovšem jak uvedl ministr Pelikán: „V textu jsou sice různé detaily, které bychom rádi řešili trochu jinak, ale na druhou stranu text je neuvěřitelně rychlou reakcí, zvlášť na evropské poměry, a jako takový ho můžeme podpořit.“

Dále nizozemské předsednictví informovalo o pokroku při vyjednávání návrhu nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. V této souvislosti ministři diskutovali problematiku rozdělení nákladů souvisejících s činností úřadu mezi členské státy a Úřad evropského veřejného žalobce (financovaný z unijního rozpočtu). Ministři se shodli, že náklady související s činností úřadu by měly primárně financovány Evropskou unií. Ovšem náklady na vyšetřovací úkony prováděné evropským veřejným žalobcem by podle názoru Evropské komise měly být financovány z národního rozpočtu, neboť se jedná o náklady, které již nyní členské státy nesou, jelikož předmětná kriminalita je v současné době vyšetřována národními orgány. Většina ministrů sice nezpochybnila toto východisko, nicméně řada ministrů zdůraznila, že je nezbytné, aby mimořádné či zvláště nákladné výdaje nesl evropský veřejný žalobce.