NKÚ zkontroloval nakládání s penězi na zaplacení úroků ze státního dluhu v celkové výši 17,5 miliardy a prověřil také emise a splátky jistin dluhopisů a úvěrů v celkové výši 220 miliard korun.

Státní dluh dosáhl v roce 2014 více než 1,6 bilionu korun. Ministerstvo financí na jeho správu ve stejném roce zaplatilo 48,5 miliardy korun. Stát si pro případ, že by se mu v průběhu roku nedostávalo prostředků na financování státního dluhu, například kvůli nepříznivé situaci na finančních trzích, vytváří finanční rezervu. Tuto rezervu na rizika spojená s obsluhou státního dluhu vytváří prodejem státních dluhopisů. Rezerva byla nejvyšší v roce 2012, kdy dosáhla téměř 140 miliard korun. V následujících letech se přístup resortu financí k rezervě změnil a ministerstvo z ní použilo 128 miliard korun, což se projevilo tím, že se snížil státní dluh. Ke konci roku 2014 rezerva dosahovala už jen 11,5 miliardy korun. Tím, že Ministerstvo financí přestalo vytvářet tak vysokou finanční rezervu, nezatěžuje státní kasu úroky z dluhopisů, z jejichž prodeje rezerva vzniká.

Jinak se však stát zachoval v roce 2014 v případě více než pěti miliard korun, které zbyly z peněz rozpočtovaných na placení úroků ze státního dluhu. Místo aby stát tyto peníze vykázal jako úsporu v příslušné kapitole, ministr financí a vláda je převedli do jiných rozpočtových kapitol státního rozpočtu. O přesunu 1,7 miliardy korun rozhodla vláda, převod 3,4 miliardy korun podepsal jen ministr financí. Více než 90 % peněz, o kterých rozhodoval ministr financí, směřovalo do různých rozpočtových kapitol jeho resortu. Podobné vytváření skryté finanční rezervy, jejíž vyvedení do jiných rozpočtových kapitol není podmíněno souhlasem vlády, ale stačí k němu jen podpis ministra, přitom NKÚ kritizoval už v minulosti.