Digitalizace žádostí zvýšila komfort klientů Úřadu práce ČR (ÚP). Jeho zaměstnancům ale práci neurychlila. Spíše naopak, místo aby se více věnovali osobám ohroženým na trhu práce, řešili chyby v online žádostech. A těch bylo pětkrát více než v žádostech podaných osobně. Zjistila to kontrola NKÚ zaměřená na hospodaření ÚP. Kontroloři dále zjistili, že ÚP při hospodaření s majetkem státu porušoval zákon. Umožnil např. jiným subjektům užívat majetek státu bezúplatně a bez uzavření smlouvy nebo v některých případech svou nečinností způsobil promlčení pohledávek. NKÚ rovněž zjistil, že zatímco rostl počet bezpečnostních incidentů vůči úředníkům ÚP, investice do zajištění jejich bezpečnosti byly výrazně sníženy.

Postupná digitalizace byla jedním z cílů reforem ÚP, započatých v roce 2023. Měla posílit proklientský přístup, snížit administrativu a ušetřený čas věnovat poradenství a individuální práci s klienty. Kontrola NKÚ ukázala, že digitalizace zvýšila komfort přibližně třetině klientů ÚP (35 %), kteří v roce 2024 využili možnosti podat žádost o sociální dávku online prostřednictvím aplikace „Jenda“. Zaměstnanci však místo intenzivnější pomoci osobám ohroženým na trhu práce museli častěji řešit chyby v online žádostech nebo se věnovat testování nových digitálních nástrojů.

Průměrná doba řízení od přijetí žádostí o dávky státní sociální podpory do vydání rozhodnutí ÚP byla v roce 2024 u online žádostí delší než v případě jejich osobního podání přímo na pracovištích ÚP. Obdobná situace se opakovala i v prvním čtvrtletí 2025 u online žádostí týkajících se agendy zaměstnanosti. Doba zpracování žádostí o podporu v nezaměstnanosti byla v průměru o pět dní a u žádostí o zprostředkování zaměstnání o čtyři dny delší než v případě jejich asistovaného podání přímo na pracovištích ÚP. Chybovost u online žádostí byla přitom více než pětkrát vyšší oproti žádostem podaným osobně.