Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ani po pěti letech od schválení strategie digitálního vzdělávání nestanovilo a do škol nezavedlo standard klíčových dovedností žáků v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Problém pro rozvoj digitalizace vzdělávání představuje i její financování. To je silně závislé na prostředcích z fondů EU.

Od roku 2011 do poloviny roku 2018 čerpaly školy z fondů EU přes 22 miliard korun. Např. z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost získaly základní a střední školy 5,5 miliardy korun, za které pořídily zejména ICT vybavení. Vzhledem k zaměření operačního programu však školy musely tyto nákupy ICT zaštítit vytvořením více jak 1,8 milionu digitálních učebních materiálů. Ty jsou ale často nekvalitní, mají duplicitní obsah a využívají se jen minimálně. Takováto podpora tak byla podle NKÚ neefektivní.

Prostředky z fondů EU navíc nepředstavují dlouhodobě stabilní zdroj financování. Po skončení programového období se mohou školy potýkat s výpadkem financí na nákup i správu ICT. Ze státního rozpočtu smí totiž školy na nákup ICT použít jen část prostředků. V letech 2013 až 2019 měly k dispozici celkově 1 000 až 1 136 korun na žáka ročně. Většinu těchto prostředků však musely použít na jiné nezbytné výdaje. Podle analýzy MŠMT z roku 2017 by školy potřebovaly na pořízení ICT ročně přidat 500 korun na žáka. Prostředky v systému financování regionálního školství se však navýšit nepodařilo.