NKÚ zásadně nesouhlasí s tvrzením MŽP, že by jeho hodnocení stavu ovzduší v ČR vycházelo z prostého meziročního srovnání. NKÚ si je samozřejmě vědom vlivu rozptylových podmínek na kvalitu ovzduší. Ve svém závěru proto uvádí také průměr hodnot za posledních pět let (2013-2017) pro vybrané znečišťující látky, který vypovídá o kvalitě ovzduší lépe. To, že se kvalita ovzduší příliš nezlepšuje, uvádí i samotné MŽP ve Zprávě o stavu životního prostředí za rok 2017, kterou schválila vláda. Jako zavádějící lze tedy označit spíše tvrzení MŽP, když nyní uvádí, že kvalita ovzduší v ČR se postupně zlepšuje.

V kontrolním závěru NKÚ nezpochybňuje, že ČR některé mezinárodní závazky ve vztahu ke kvalitě ovzduší plní nebo se jejich splnění blíží. Považuje ale za velmi důležité uvést, že v případě nepřekročitelných hodnot národních emisí stanovených k roku 2020 je situace naprosto opačná. Jedná se přitom o limity, které si ČR sama stanovila v roce 2015.