Díky tomuto rozhodnutí omezuje lesnické činnosti na území národního parku tak, že již nebude muset v zásahových územích ve vnitřních částech parku zakročovat proti lýkožroutu smrkovému. Napadené smrky správa tedy nebude povinna kácet a asanované dřevo odvážet, naopak bude moci ponechat stát souše. Ty napomohou přirozené obnově lesa, který povstane na místě současných smrkových monokultur.
Ing. Pavel Benda, Ph.D., ředitel Správy NP České Švýcarsko: „V národním parku máme dva typy lesů, přirozené, které jsou odolné proti suchu i kůrovci, a kulturní, což jsou převážně smrkové monokultury vysazené v meziválečném období na stanovištích, které pro smrk nejsou vhodné. Tyto kulturní lesy kůrovec nyní zejména díky suchu v posledních letech rychle decimuje.“
Dosavadní strategií parku byla postupná přeměna smrkových monokultur na přírodě bližší lesy. Přeměna spočívala v provádění výběrových těžeb smrků tak, aby do porostů vnikalo více světla a tím byl podpořen růst dřevin v nižších patrech lesa. Do roku 2017 se takto podařilo přeměnit více než čtvrtinu smrkových monokultur. Sucha, která trvají od roku 2015 a která v loňském roce dosáhla extrému, však zcela změnila situaci a v oslabených smrkových porostech se kůrovec začal šířit masívně.
Ing. Jan Drozd, ředitel odboru péče o ekosystémy Správy NP České Švýcarsko: „V loňském roce jsme se v souladu s lesním zákonem snažili šíření kůrovce zastavit důslednými těžbami a asanací dřeva, v daných klimatických podmínkách však postup nebyl dostatečně účinný a vedl ke vzniku rozsáhlých holin. To v podmínkách národního parku není žádoucí.“
Rozhodnutí člení národní park na 3 sektory a takzvanou nárazníkovou zónu, podle intenzity zásahů. Ve vnitřních částech národního parku v oblasti Hřenska a na Jetřichovicku budou lesnické zásahy prováděny již pouze z bezpečnostních důvodů, zejména tedy v okolí turistických cest a dalších komunikací, kde by rozpadající se souše mohly ohrozit provoz nebo návštěvníky. V severní části národního parku, tedy v oblasti Brtníků a Krásné Lípy, se lýkožrout dosud vyskytuje bodově a budou zde prováděny zásahy pro tlumení jeho postupu, ovšem s vyloučením intenzivních technologií, velikost případných holin je omezena na maximálně jeden hektar.
Naopak plně zásahové zůstává takzvané nárazníkové pásmo, tedy pás okolo národního parku široký průměrně 500 metrů, kde správa z důvodu ochrany lesů sousedních vlastníků bude zasahovat proti lýkožroutu smrkovému v plném rozsahu.
Rozhodnutí správy parku vychází z předpokladu, že samovolná obnova lesa proběhne lépe pod stojícími soušemi, které napomohou zachovat mikroklima jednotlivých stanovišť. Právě tak souše poskytnou životní prostor pestré škále druhů, a v konečném důsledku také veškeré živiny zůstanou v lese. Očekávaný další vývoj lesa bude do značné míry odpovídat lokalitě v Jetřichovicích, kterou zasáhl v roce 2006 požár. Ve velmi krátké době se zde objevily první náletové dřeviny, zejména břízy, jeřáby a borovice, které dnes dosahují výšek okolo deseti metrů. Do tohoto takzvaného přípravného porostu bude později správa parku na vhodných místech vysazovat další listnaté dřeviny či jedle.
(mapa: Dana Vébrová - ve velkém rozlišení ZDE)
Rozčlenění NP podle intenzity zásahů proti kůrovci:
V segmentech 1 a 2 se zásahy omezí již pouze na zajištění bezpečnosti v okolí turistických cest a dalších komunikací, v segmentu 3 budou zásahy prováděny bodově tak, aby maximální velikost případné holiny nepřesáhla jeden hektar. Modře šrafovaná oblast je nárazníkové pásmo, kde správa bude z důvodu ochrany sousedních lesů mimo NP proti kůrovci zasahovat v plném rozsahu. Zeleně vyznačené oblasti jsou dnešní přírodní (tzn. bezzásahové) zóny NP.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
