Správa NP Šumava už v roce 2014, kdy započala s hledáním způsobu zpřístupnění hraničního přechodu Modrý sloup, deklarovala, že pro to využije veškeré možné legální prostředky. Prvním krokem, který nikdo před tím nevyužil, ale přitom byl jediný možný, bylo posouzení vlivu záměru na předměty ochrany přírody tzv. EIA, která zahrnovala více než tří desítky záměrů směřujících ke zpřístupnění jádrového území tetřeva hlušce na Šumavě. Tento proces vyšel pro záměr zpřístupnění Modrého sloupu významně negativně, přesto se Správa NP Šumava vydala cestou hledání a navržení dostatečných kompenzačních opatření. Ani tento proces nebyl nijak jednoduchý, ale jak uvedl odvolací orgán, prakticky není možné dostatečná kompenzační opatření na území NP a CHKO Šumava nabídnout.

Kompenzační opatření, která měla zajistit zpřístupnění Modrého sloupu, navrhlo vedení Správy NP Šumava. Jednou z těch nejzásadnějších podmínek byla dostatečná velikost šumavské populace tetřeva hlušce a prokazatelné zachování nebo zlepšení velikosti jeho populace. Mezi další navrhované opatření patřilo zvětšení klidového území o 3 381 ha v oblasti kolem Poledníku.